Co lze vyčíst z lidských kostí

10. únor 2021

Asi 50 krabic s evidovanými kosterními pozůstatky má v pracovně antropolog Archeologického centra Olomouc Lukáš Šín. Na gymnáziu ho zajímala přírodověda i dějiny, uvažoval o studiu historie i medicíny.  Nakonec zájmy spojil a uplatňuje je v oboru, který se snaží z kostí našich předků zjistit něco o tom, jak žili. A praxe splnila jeho očekávání.

Pochází z Uničova, studoval v Brně a jeho akademické práce od bakalářské po disertační, jak nám prozradil, se zabývaly střední Moravou. Naposledy byl na výzkumu v terénu začátkem prosince. Venku tráví asi polovinu pracovní doby, na laboratorní práci má s jistotou vyčleněné období od ledna do března.

S Lukášem Šínem jsme si prohlédli spálené ostatky staré více než čtyři tisíce let, v nichž našel a ukázal nám kost skalní. Prozradil, proč muž pohřbený pod božími mukami u Majetína měl ulomené zuby ve spodní části čelisti, proč vidíme v temenní kosti staré lebky souměrnou kruhovou dírku i proč mohla mít žena pohřbená v oblasti u Přerova zarostlý vstup do zevního zvukovodu. Nahlédli jsme také do depozitářů, kde je místnost určená pro čištění nalezených kostí.

autor: Aleš Spurný
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.