Co lze vyčíst z lidských kostí
Asi 50 krabic s evidovanými kosterními pozůstatky má v pracovně antropolog Archeologického centra Olomouc Lukáš Šín. Na gymnáziu ho zajímala přírodověda i dějiny, uvažoval o studiu historie i medicíny. Nakonec zájmy spojil a uplatňuje je v oboru, který se snaží z kostí našich předků zjistit něco o tom, jak žili. A praxe splnila jeho očekávání.
Pochází z Uničova, studoval v Brně a jeho akademické práce od bakalářské po disertační, jak nám prozradil, se zabývaly střední Moravou. Naposledy byl na výzkumu v terénu začátkem prosince. Venku tráví asi polovinu pracovní doby, na laboratorní práci má s jistotou vyčleněné období od ledna do března.
S Lukášem Šínem jsme si prohlédli spálené ostatky staré více než čtyři tisíce let, v nichž našel a ukázal nám kost skalní. Prozradil, proč muž pohřbený pod božími mukami u Majetína měl ulomené zuby ve spodní části čelisti, proč vidíme v temenní kosti staré lebky souměrnou kruhovou dírku i proč mohla mít žena pohřbená v oblasti u Přerova zarostlý vstup do zevního zvukovodu. Nahlédli jsme také do depozitářů, kde je místnost určená pro čištění nalezených kostí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
