Deštný prales není botanická zahrada plná barev, upozorňuje zoolog Standa Lhota

Nevypadá jako v přírodopisných dokumentech, do kterých tvůrci vybírají ty nejlepší záběry. „Je hnědý, protože koruny stromů zachycují většinu světla, okolo vás je opar a zvířata nevidíte, jen slyšíte,“ popisuje náš nejznámější primatolog, který od roku 2005 žije v Indonésii.

Spektrum zvířat, se kterými Standa Lhota pracuje, se mění. V Indii to byl hulman posvátný, na Madagaskaru ksukol ocasatý, v Indonésii hulman běločelý, hulman šedý a kahau nosatý. „Právě ten přitáhl pozornost veřejnosti, to byl dobrý mediální tah,“ pochvaluje si.

Volně žijící zvířata musí čelit spoustě tlaků, zejména ze strany lidí a také ze strany klimatu. V rámci ochrany životního prostředí v Africe i Asii klade spolu s ostatními zoology důraz především na environmentální výchovu. Pracuje s dětmi i jejich učiteli, kteří získávají lepší představy o přírodě a mají pak větší zájem o její zachování.

Standa Lhota ale zdůrazňuje, že ne všechny změny jsou k horšímu. Jako příklad uvádí návrat velkých šelem do naší přírody.

Všechny hosty a rozhovory z pořadu Větrník najdete i na webu Českého rozhlasu Olomouc nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify, Google Podcast nebo Apple iTunes.

autor: voj
Spustit audio

Související