Děti mě inspirují
O psaní knížek, o hudbě a žánru zvaném melodram, ale i o vedení "dramaťáku" v Šumperku si bude povídá Bořek Volný s Terezou Karlíkovou.
Ještě než absolvovala muzikologii v Olomouci, věnovala se studiu flétny na hudební sekci vyhlášeného pražského Gymnázia Jana Nerudy. Už odmalička ji hra na nástroj zajímala; jako by ale vždycky přemýšlela nad tím, jak instrumentaci propojit s mluveným slovem. Významné pro Terezu Karlíkovou bylo setkání s budoucím životním partnerem Petrem, za jehož klavírního doprovodu si vyzkoušela, že forma zvaná melodram, to je to pravé. To, v čem se umělecky může realizovat.
Co se vlastně běžně o melodramu ví? Je správná obecná představa živého uměleckého přednesu poezie synchronně provázaného s hudebním doprovodem? V čem hlavně spočívá kouzlo takové souhry? A najdou se i zájemnci z řad nejmladší generace, kupříkaldu v základní umělecké škole v Šumperku, kde Tereza učí? Jak ji na její umělecké dráze inspirovala jména jako Marie Málková či Hana Maciuchová?
Překvapivě největší inspirací je jí dnes ovšem ten zcela nejbližší rodinný kruh: s partnerem letos počtvrté pořádají v Šumperku výtečně obsazenou přehlídku mladých hudebně-dramatických umělců (s výtečně sestavenou porotou). A Tereziny tři děti? Zejména ony, ale i další postavy z jejího okolí jí byly silnou motivovací pro sepsání knížky či knížek, o kterých si také budeme významně povídat u mikrofonu.
Poslouchejte páteční povídání s Hostem ve studiu - povídání s hudebnicí, recitátorkou, pedagožkou, literátkou a maminkou Terezou Karlíkovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka