Farní muzeum v Zábřehu na Olomoucku nabízí i malou exkurzi mezi zvony a zvoníky
Unikátní farní muzeum je ukryto v podkroví a věži kostela sv. Bartoloměje v Zábřehu na Šumpersku. Kromě mnoha artefaktů představuje například i sbírku mincí, které ležely v prachu zapadané mezi kostelními lavicemi. Návštěvníky ale zavede i mezi zvony, kde mohou vidět při práci také místní zvoníky.
Farní kostel byl v Zábřehu postaven patrně již krátce po založení města, někdy v polovině 13. století. První zmínka o něm je z roku 1350, kdy zdejší farnost připadla k novému litomyšlskému biskupství. V polovině 18. století byl zcela přestavěn v duchu baroka. V roce 1793 ovšem kostel poničil požár města. Musela být proto zbudována nová střecha i krov, a také opravena věž.
Právě v prostorách pod střechou kostela a ve věži je dnes možné navštívit unikátní farní muzeum. To bylo založeno zábřežskými zvoníky v roce 1996. Samotnému zřízení muzea předcházela spousta práce. Kromě vyčištění zvonového patra provedli i konzervaci trámů. Došlo i na odborné ošetření zvonů a jejich příslušenství.
Veřejnost tak dnes může nahlédnout do běžně nepřístupných prostor, v nichž jsou umístěny stálé expozice i krátkodobé výstavy. V roce 2004 bylo muzeum rozšířeno také o prohlídkový okruh nad klenbou kostela.
Muzeum vzniklo díky nálezu mincí při opravě kostelních lavic
Hlavním impulzem pro zřízení muzea byla oprava kostelních lavic. Ty na svém místě stály 200 let a za tu dobu mezi ně zapadaly stovky drobných předmětů. Našlo se tu například více než 1 340 drobných mincí. Soubor dokládá vývoj měny na našem území od roku 1800. Nejvíce mincí pochází z doby vlády Františka Josefa I. Nejcennější z nich je jednohalíř vydaný v roce 1899.
Kromě mincí, odznaků, medailí, ale třeba i prstenů nalezených pod lavicemi, jsou součástí expozice také liturgické předměty používané dříve při bohoslužbách. Patří mezi ně roucha, svícny, kadidelnice, kanonické tabulky a další zajímavé kousky. Nechybí ani malé lapidárium s fragmenty ostění a plastik nalezených při opravách. Nejcennějším exponátem jsou barokní kleště na pečení hostií z roku 1729.
Vyvrcholením prohlídky muzea je bezesporu výstup do zvonového patra věže chrámu sv. Bartoloměje. Zdejší expozice seznamuje s původními renesančními a barokními zvony kostela, které buď padly za oběť rekvizicím, nebo byly přeneseny do jiných kostelů. Samotná dřevěná zvonová stolice byla vyrobena po požáru roku 1793. Nejstarším zvonem ve věži je umíráček z roku 1781.
V roce 2000 byla dokončena obnova zvonového souboru sloužícího ke společnému vyzvánění. Největším zvonem je sv. Bartoloměj pořízený městem Zábřeh, který váží více než tunu. Soubor doplňují zvony Maria, Salvator a Sv. Josef. Ten byl pořízen jako náhrada zrekvírovaných zvonů v padesátých letech.
Muzeum je přístupné v neděli dopoledne, kdy zvoníci vystupují na věž a ručně rozeznívají celý soubor zvonů do akordu. Díky poloze kostela na mírném návrší kopce, na němž stojí historický střed města, je zábřežské zvonění slyšet na všech okolních kopcích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rodinu zasáhla tuberkulóza a druhá světová válka. Před komunismem Arnošta Filipa chránila víra
-
Novým předsedou Pirátů je náměstek pražského primátora Hřib. Stranu přebírá od Bartoše
-
Malé lékárny bojují s nedodáváním léků. Upozorňují na propojení firem, někteří poslanci chystají změnu
-
Ekonom Janský: Důchodová reforma sníží schodek rozpočtu v budoucnu každý rok o 160 miliard korun