Filmového bratra jsem viděl až po 30 letech, vzpomíná Tomáš Juřička na roli v Sanitce
Proslavil ho seriál Sanitka, ve kterém ztvárnil bratra hlavní postavy, Jaroslava Janderu. Je držitelem ceny Františka Filipovského za dabing. Zajímá ho i divadelní režie a načítá audioknihy.
Sklony k herectví se u Tomáše Juřičky projevily velmi brzy, a tak ho maminka coby šestiletého odvedla do činoherní skupiny. „Byli to herci z plzeňského divadla doplnění houfem dětí. Moje první role byl Vilímek v Babičce,“ vzpomíná s úsměvem.
Syn disidenta
V patnácti letech odešel studovat konzervatoř do Prahy. Na studia ho ale původně nepřijali. Jeho tatínek František Juřička v roce 1968 řídil protiokupační vysílání Československého rozhlasu Plzeň. Za svůj postoj byl perzekuován a vězněn. „To byla pestrá doba. Já jsem 20. srpen trávil u své pratety a prastrýce na Domažlicku. Ráno jsem se probudil a tam byl zelenej strýc a říkal ‚Tomášku, jsme obsazený‘. Já jsem vůbec nevěděl, co to je obsazený. Bylo mi osm. Tak mi vysvětlili, že tatínek je v rozhlase a že nikdo neví, co s ním je.“
O okupaci rozhlasu v roce 1968 byl v koprodukci s Českým rozhlasem natočen film Vlny.
Čtěte také
„Když jsem se hlásil na konzervatoř, talentovky jsem udělal, ale z přijímaček z matiky a češtiny jsem nevyhověl všem požadavkům. Táta se tehdy rozčílil a napsal Vladimíru Šmeralovi a Jiřině Švorcové, že chce vysvětlit ty požadavky. Dlouho se nic nedělo, až přišel dopis s rozhodnutím, že mě vzali. Ale nikdo neví, jak se to stalo. Jestli za tím opravdu stála Jiřina Švorcová, nevím. Jednou jsem s ní točil komedii, ale nezeptal jsem se ji.“
Housle ze Sanitky mám pořád doma
V legendárním televizním seriálu Sanitka hrál na housle. „Od první třídy mě učil děda. Udělal se mnou největší pokrok, ale brzo mě to přešlo a přestal jsem ho poslouchat. Potom jsem dostal výborného koncertního mistra z plzeňského divadla, ale bohužel zemřel. Pak jsem dostal mladou holku a tam to začalo skřípat. Takže Kubelík se ze mě nestal, ale aspoň jsem se naučil držet housle, protože housle jsou v tomto trošku ‚mrchy‘. Musíte je aspoň tři roky držet v ruce denně, aby to vypadalo. Jinak se na první pohled pozná, že na ty housle nehrajete. A mimochodem, pořád mám doma housle, co hrály v Sanitce.“
Tomáš Juřička nastoupil i do pokračování Sanitky 2, která se točila po dlouhých třiceti letech. Režie se ujal Filip Renč. „Kuriózní je, že zrovna svého filmového bratra, Jaromíra Hanzlíka, jsem celých těch třicet let neviděl.“
Jako herec hrál nejisté mladíky, v dabingu propůjčuje hlas statným černochům. Jak si to vysvětluje? Jak vzpomíná na namlouvání skřítka Františka z Kouzelné školky? Kdy našel cestu ke své sestře, herečce Lucii Juřičkové? Popularita má podle Tomáše Juřičky čtyři stupně. Poslechněte si v pořadu Alex a host.
Související
-
Myslím, že v nejlepším se má přestat, říká o seriálu Sex ve městě dabérka Carrie Lucie Juřičková
Jejím hlasem promlouvají desítky postav v zahraničních filmech a seriálech. Jako herečka se do paměti diváků vryla rolí Sáši v Básnících. Nejblíže má ale k divadlu.
-
Jiří Adamec: Seriál Sanitka byl životní projekt. V posledním díle jsme vyzdvihli práci záchranářů
Jiří Adamec je velký profesionál a je na sebe přísný až puntičkářský. „Pochopitelně jsem tak přísný i na ostatní. Když jsem ještě točil se svou ženou, ta až plakala.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.