Fotograf Martin Kašpar: Neříkám, že barva je špatná, ale černobílá je pro dokumentaristu skvělá
Martin Kašpar rád fotí časosběrný dokument, líbí se mu hlavně v černobílé. „Vždycky mě fascinovaly fotky Jindřicha Štreita nebo Josefa Koudelky,“ říká olomoucký fotograf.
Patří ještě k ročníkům, které musely povinně na vojnu. Martin Kašpar se jí však vyhnul, přišlo mu smysluplnější trávit čas cestováním po Norsku než stáním na buzerplacu. Nicméně mezi vojáky se později dostal jako člen archeologické výpravy po Mali a západní Sahaře. „Byli jsme v oblastech, kde se přepadávalo, takže jsme s sebou měli vojenskou ochranu,“ vysvětluje. Absolvoval tenkrát i střelecké kurzy.
Berbeři věří, že fotoaparátem se krade duše. „Je těžké si tyhle lidi naklonit, je to na dlouho,“ vzpomíná fotograf. Byl trpělivý, jezdil za nimi, žil u nich, snažil se komunikovat. A vyplatilo se.
Aktuálně se Martin Kašpar věnuje designu. Nedávno si „odskočil“ do Moravského divadla, pro které vytvořil plakát k inscenaci Boží mlýny. „Dohodli jsme se se šéfem činohry, že mi dá volnou ruku, a jsem rád, že se plakát líbí,“ dodává ke své spolupráci s divadlem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
