Fotograf Martin Kašpar: Neříkám, že barva je špatná, ale černobílá je pro dokumentaristu skvělá

Patří ještě k ročníkům, které musely povinně na vojnu. Martin Kašpar se jí však vyhnul, přišlo mu smysluplnější trávit čas cestováním po Norsku než stáním na buzerplacu. Nicméně mezi vojáky se později dostal jako člen archeologické výpravy po Mali a západní Sahaře. „Byli jsme v oblastech, kde se přepadávalo, takže jsme s sebou měli vojenskou ochranu,“ vysvětluje. Absolvoval tenkrát i střelecké kurzy.

Berbeři věří, že fotoaparátem se krade duše. „Je těžké si tyhle lidi naklonit, je to na dlouho,“ vzpomíná fotograf. Byl trpělivý, jezdil za nimi, žil u nich, snažil se komunikovat. A vyplatilo se.

Aktuálně se Martin Kašpar věnuje designu. Nedávno si „odskočil“ do Moravského divadla, pro které vytvořil plakát k inscenaci Boží mlýny. „Dohodli jsme se se šéfem činohry, že mi dá volnou ruku, a jsem rád, že se plakát líbí,“ dodává ke své spolupráci s divadlem.