Helena Gottwaldová začínala jako strojařka, dnes dělá kastelánku. Těší ji rostoucí zájem návštěvníků o hrad Šternberk
Její rodiče sem přišli při doosídlování Sudet po druhé světové válce z Bystřice pod Hostýnem. Ve městě dodnes necítí moc silnou soudržnost obyvatel s místem.
„Při práci jsem se setkávala i s původními obyvateli, kteří se na šternberský hrad vraceli. Po revoluci jich přijíždělo mnoho. Přijeli s takovou pýchou a radostí se podívat na ta místa, kde prožili své dětství a které museli opustit. Šternberských občanů chodí na hrad minimálně,“ prozradila Helena Gottwaldová.
Studovala na Střední průmyslové škole strojnické v Uničově. „Byla to pro mě volba z nutnosti, protože jsem se nedostala na jinou školu, na kterou jsem chtěla. Ale měli jsme výborné pedagogy, kteří nás připravili perfektně do života. Škola z nás udělala samostatné, myslící, organizující lidi, takže jsme se dobře ve svých profesích uchytili,“ říká. Poté pracovala ve Vojenském opravárenském závodě, a aby mohla působit na učilišti ve Šternberku, doplnila si pedagogické vzdělání a poté i základy práva na Pedagogické fakultě. Ve funkci kastelánky zúročila zkušenosti z práce vedoucí bytového odboru na městském úřadu.
Prvního března zahájil hrad sezónu.
„Letošní zahájení bylo úspěšnější, než jsme čekali. První víkend přišlo dvě stě lidí a druhý sto padesát, což je výrazné zvýšení oproti loňskému roku. U prvního termínu jsme sázeli i na to, že návštěvníky přiláká nová masopustní nabídka. Od té doby, co jsem přišla na šternberský hrad, máme vzestupnou návštěvnost. Začínali jsme na šestnácti tisících návštěvníků. Loni jich bylo přes třicet tři tisíce. V rámci kultury, do které řadíme divadla, koncerty i svatební obřady, navštíví hrad dalších 20 tisíc lidí,“ těší Helenu Gottwaldovou, která na hradě působí již patnáct let. Více se dozvíte z rozhovoru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
