Hokejový trenér Alois Hadamczik: Výchova kvalitních hráčů? Základ je vytvořit konkurenci

Mistrovství světa 2022 v hokeji se odehrává ve Finsku. Poslední medaili ze šampionátu dovezl český národní tým v roce 2012 právě pod vedením Aloise Hadamczika. Od té doby se český hokej medaile nedočkal a často je zmiňováno, že za neúspěchem stojí trenér. Po předchozím trenérovi, Filipovi Pešánovi, dostal poprvé důvěru zahraniční kouč a českou hokejovou reprezentaci vede Fin Kari Jalonen.

„Pešán udělal hodně nekoncepčních věcí, kdy různě měnil týmy, jednou mladý tým, jednou starý, takže jsme na medaili nemohli dosáhnout, přestože si myslím, že ostatní týmy nebyly tak silné a tu medaili jsme mít mohli. Jalonen je velice kvalitní trenér, slavil spoustu úspěchů. Nebyl jsem proti tomu, byla to spíš zarážející novinka a trochu degradace našich trenérů. Ale přinesl pořádek a pracovitost a vzal si na triko jen jednu funkci, a to dělat trenéra A-týmu,“ říká v narážce na jeho předchůdce, který si ponechal hned několik funkcí.

K hokeji emoce patří

Když se daří, jsou hokejisté hrdinové, ale běda, když se nedaří. Alois Hadamczik také na vlastní kůži zažil tlak novinářů i veřejnosti. „Nám to vždycky nešlo se Švédy. Po Naganu 1998 bylo jasné, že i z další olympiády budeme chtít medaili. Švédové nás ale vyřadili z finále, my pak porazili Kanadu a byli třetí. Ale ta bronzová medaile najednou nic neznamenala. A to jsem málem opravdu odstoupil, ten tlak novinářů byl opravdu velkej. Další rok už od nás nikdo nic nečekal a nikdo nám nevěřil. Ale my se dostali až do finále, a tam prohráli – pro změnu – se Švédskem,“ vzpomíná dnes už s úsměvem Hadamczik.

„Funkce trenéra obnáší radost, ale i zklamání. Trénovat extraligu je úplně něco jiného než trénovat národní tým. Hokej je emotivní hra a někdy zvýšit hlas jako povzbuzení, že něco bylo dobrý, nebo ne, to k tomu patří. Trenér by měl žít s mužstvem a je na fanoušcích, jak je jim sympatický. A my máme skvělé fanoušky, to musím ocenit. Úspěšný trenér Vladimír Růžička je taky emotivní. Nemám rád, když je někdo mrtvola na střídačce,“ říká v narážce na Filipa Pešána, který za svůj kamenný výraz dostával od fanoušků i novinářů naloženo.

Alois Hadamczik|foto:František Tichý, Český rozhlas

Výchova mladých hokejistů potřebuje změnu

Aby bylo z čeho postavit kvalitní tým, je zapotřebí mít kvalitní hráče. Přijde generace, která zase bude vozit medaile? „Za posledních 10–15 let nám ta výchova moc nejde a vymlouváme se na rodiče. Přitom bychom měli být rádi, že nám rodiče ty děti vůbec dají. Ten systém, co jsme nastolili, je špatnej. Naši předci měli výchovu promyšlenou a třeba Finové a Švédové se učili od nás. Musíme si vytvořit konkurenci, to je základ. Dneska máme v extralize 25 procent cizinců a nestačíme je vychovat ani pro naši extraligu. Člověk na to upozorňuje, ale systém byl zkostnatělý. Teď už přišla změna.“

Někdy hrají roli i rodiče. „Někdo je soudný a někdo ne. Ale to je o konkurenci. Do zhruba 12 let máme výchovu velmi dobrou. A když nemáte konkurenci, tak je to velmi špatně. A to nejen ve sportu, ale třeba i v obchodě.“

Na šampionátu chybí Rusko i Bělorusko jako reakce na invazi Ruska na Ukrajinu. Měla by se oddělovat politika od sportu? Kterého hráče by na šampionátu rád viděl? Proč prohra v pravý čas může být paradoxně prospěšná? Poslechněte si v pořadu Alex a host.