Hrad Kámen na Vysočině zve do opravené hradní kaple. Oltáře jsou vyvedené v černozlaté barvě
Dominantou obce Kámen na Pelhřimovsku na Vysočině je stejnojmenný hrad, který je mimo jiné známý velkou sbírkou motocyklů. Letos památka slaví jubilejní 50. sezónu a zve i do krásně zrekonstruované hradní kaple Panny Marie Bolestné.
Kaple Panny Marie Bolestné nestojí v hradním areálu, jak by se dalo čekat, ale na okraji obce. Místo je to velmi atraktivní, už jen díky krásnému výhledu do široce rozevřené krajiny. V roce 2017 stavbu převzal od církve do svého majetku Kraj Vysočina. A dnes je díky tomu krásně opravená.
V jejím interiéru zaujme na první pohled velký kamenný reliéf Panny Marie nad vchodem. Kdysi na tom místě bývalo oválné okno. „Skrz něj do roku 1927, kdy ten reliéf vznikl, vstupovalo do kaple odpolední světlo a ozařovalo na oltáři Pannu Marii. A ona přitom vypadala, že z toho oltáře vystupuje,“ říká kastelánka hradu Kámen Zlata Vobinušková.
Kaple je specifická kombinací černé a zlaté barvy oltářů i kazatelny. „To je z doby barokní, protože ta kaple má plnit především funkci rodinné hrobky,“ vysvětluje kastelánka. V místě, kde dnes stojí čtyři velké černé svícny, stávalo po celých padesát let castrum doloris. „To je dočasná dekorativní stavba kolem katafalku s rakví,“ říká Zlata Vobinušková. Castrum doloris bylo dřevěné a jeho části jsou v kapli dosud. „Rozebrané castrum přetvořili na boční oltáře a kazatelnu.“
Přístupná je i panská oratoř. To je malá místnost napravo od hlavního oltáře. Hradní pán do ní vstupoval soukromými bočními dveřmi. V komůrce dnes stojí velké sametem čalouněné křeslo s klekátkem a velký dodnes funkční krb. „Když mu byla při modlitbách zima, tak mu služebnictvo zatopilo,“ dodává kastelánka.
Kaple Panny Marie Bolestné je součástí jedné z prohlídkových tras hradu Kámen. Prohlédnout si ji tak můžete spolu s průvodcem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.