Hruden, třináctý měsíc v roce mezi prosincem a lednem

Ondřej Bláha, váš průvodce češtinou
Ondřej Bláha, váš průvodce češtinou
0:00
/
0:00

Zdálo by se, že málo co je tak pevně dané a samozřejmé, jako že rok má dvanáct měsíců. Leden, únor a tak dál, všechno jasné. Jenže při bližším pohledu se věc trochu komplikuje.

Zdálo by se, že málo co je tak pevně dané a samozřejmé, jako že rok má dvanáct měsíců. Leden, únor a tak dál, všechno jasné. Jenže při bližším pohledu se věc trochu komplikuje – kalendářní měsíc má od 28 dní do 31 dní, kdežto ten měsíc přirozený, tedy doba mezi dvěma stejnými fázemi Měsíce na obloze, trvá asi 29,5 dne. Tedy, naše počítání neodpovídá tak docela přírodním dějům, cosi tam hapruje.

Toto haprování znepokojovalo už naše předky a bylo tomu tak už dávno předtím, než byl zaveden tzv. přestupný den. 29. únor, který jednou za čtyři roky rozdíly mezi naším počítáním času a přírodními ději podstatně zmírňuje. Přestupný den, resp. přestupný rok byl zaveden spolu s tzv. gregoriánským kalendářem roku 1582.

Podobně jako leden znamená doslova „ledový“ měsíc, název hruden znamená totéž co „hroudový" měsíc. Pravděpodobně bylo motivací názvu hruden to, že hroudy hlíny na polích byly v té době zmrzlé, tvrdé. Řečeno technicky, hlínu nebylo možné „rozrušit“.