Jak dlouho trvá moment?
Umět si na něco počkat, to je i dnes dobrá schopnost. A to i přesto, že řadu věcí si dnes člověk v porovnání s jakýmkoli obdobím v minulosti zařídí celkem rychle.
Zaujalo mě, jak vlastně vyzýváme někoho, aby počkal – snažíme se ten čas, po který má dotyčný čekat, stylizovat jako krátký, skoro zanedbatelný, a říkáme takové věci, jako počkej chvilku, chviličku, chvilinku, dej mi minutku, vteřinku, okamžik prosím, anebo také moment.
Slovo moment, které je na první pohled latinské, a tedy trochu učené, intelektuální, je zvlášť zajímavé. Latinské mōmentum znamenalo „hybná síla, pohnutka“ a souviselo se slovesem movēre, které mělo význam „hýbat se, pohnout něčím“.
Moment byl jednotkou času
To však ještě není tak zajímavé jako fakt, že moment byla kdysi skutečná jednotka času, jedna z mnoha užívaných. V díle středověkého benediktinského mnicha a teologa, svatého Bedy Ctihodného, který žil na přelomu 7. a 8. století, najdeme moment jako jednu z pěti úzce souvisejících jednotek času.
Jedna hodina se v tomto středověkém dělila na čtyři menší části, zvané puncta, tedy „body“. Hodina se podle Bedy Ctihodného dělila také na poněkud menší části, a sice na celkem 10 minut, z nichž každá měla právě šest minut dnešních.
Další dělení hodiny počítalo s patnácti jednotkami jménem pars, tedy „část“, vždy po čtyřech minutách. A nejmenší jednotkou, na kterou bylo možné převést hodinu, byly právě momenty. Těch se do hodiny vešlo čtyřicet a každý tedy musel trvat jeden a půl minuty, což dělá 90 vteřin. Do jednoho dne se tedy takových momentů vešlo 960.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
