Jak se loví největší brouk světa?

O vědecké práci i dobrodružném putování za živočichy deštných pralesů Francouzské Guyany přišel povídat do Větrníku Českého rozhlasu Olomouc doktor Tomáš Kuras z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty univerzity Palackého v Olomouci.

Jak se vlastně loví největší brouk světa

Největší brouk světa, titán obrovský, se vyskytuje v původních tropických deštných lesích. Není tam až takovou raritou, vzácností ale je ho vidět a chytit, protože není mnoho známo o jeho způsobu života.

Olomoucký titán obrovský (titanus giganteus), kterého vědci přivezli z deštného pralesa ve Francouzské Guyaně|foto: Blanka Mazalová

Z vyprávění domorodců si nakonec olomoučtí a ostravští biologové vytipovali místo, kam jít chytat. Je třeba najít otevřenou plochu, třeba svážnici na dřevu uvnitř tropického lesa. Tam musíte přijít po půlnoci a svítit silným zdrojem světla nejlépe až do rána a čekat, zda-li přiletí, nebo ne. Naši vědci měli štěstí – přiletěl.

Tomáš Kuras měl možnost navštívit různé země a v tropech se vyzná. Borneo, Korea, Nový Zéland, Austrálie, Amazonie. A proč vlastně jezdí vědci rádi do těchto zemí?

Čtěte také

„Protože je neznají. Osobní zkušenost s prostředím je prostě nade vše. Můžete o tom stokrát číst, nebo slyšet ve škole, ale když přijedete osobně do tropického deštného pralesa, najednou poznáte vše na vlastní kůži. Začíná to silným pocením, protože je zde na naše podmínky vysoká vlhkost a teplota, poznáte druhy rostlin, které u nás nevidíte, jste v kontaktu s naprosto jinou mentalitou lidí," říká.

Proč se příroda v tropech nazývá „zelené peklo“?

Protože když vstoupíte do tropického lesa, tak z počátku nevidíte nic jiného, než zelené listy všude kolem sebe. A nic jiného nevnímáte, dokud se nenaučíte se dívat. Musíte se rozkoukat. Teprve potom vám před očima vystoupí neskutečně krásné druhy exotických rostlin a zvířat či hmyzu, nad kterým srdce biologa opravdu jásá.

Brunej - Borneo - nad pralesem|foto: Monika Mazalová

Nad čím už ale biologové, potažmo ekologové rozhodně nejásají, to je stav přírody. Životní prostředí se celosvětově neustále zhoršuje a lidé v Asii dodnes nemají problém vykácet hektary deštných pralesů proto, aby mohli založit další palmové plantáže.