Jaká česká slova fungují v současné slovenštině?

21. červen 2015
Slovenská vlajka

Historie česko-slovenských jazykových kontaktů neskončila rozdělením Československa v roce 1993. Oba jazyky se navzájem ovlivňují dál – Slováci studují a pracují v České republice a na Slovensko proudí čeština hlavně prostřednictvím televize, filmů a novin.

Jaká česká slova, tedy bohemismy, fungují v současné slovenštině?

Bohemismy ve slovenštině byly od počátku soužití Čechů a Slováků ve společném státě velmi bedlivě sledovány a strážci jazykové kultury slovenštiny je podle možností nahrazovali jinými, „slovenštějšími“ výrazy.

Nelze se tomu divit – zejména za první republiky sice Češi na Slovensko přinášeli mnoho dobrých věcí, ale zároveň mnohdy na slovenštinu pohlíželi jen jako na dialekt češtiny. Obavy Slováků z toho, aby časem nebyli počeštěni, nezahnala ani veřejně proklamovaná teze o „jazyku československém“.

Čo bolo, to bolo

Dnes je situace trochu jiná – po rozdělení Československa se vztahy Čechů a Slováků pročistily a obavy z „pohlcení“ slovenštiny češtinou vymizely. Výsledkem je, že bohemismy (mj. prostřednictvím médií) pronikají do slovenštiny snad ještě snadněji než dřív.

Myslím, že nic z toho není znakem faktu, že by slovenština byla díky češtině nějak pokažená.

Trvalou součástí běžně mluvené slovenštiny se díky dlouhému a intenzivnímu kontaktu s českou kulturou a jazykem stala nejen konkrétní slova, ale i některá slovní spojení.


Mezi velmi frekventované přejímky z češtiny, které si přirozeně osvojují už slovenské děti, patří slova jako:

brusliť - korčulovať
dopis - list
gulička - guľôčka
hranolky - hranolčeky
chytrý - bystrý
kapesník - vreckovka
kelímek - téglik
len kľud - upokoj sa
krabica - škatuľa
lízatko - lízanka
mlsný - maškrtný
pomazánka - nátierka
rohlík - rožok
sáčok - vrecko
strúhatko - strúhadlo
vodítko - vôdzka
vzpamätať sa - spamätať sa
(přejímka z češtiny - původní slovo ve slovenštině)

Předobraz v češtině je patrný například u slovenských slovních spojení jako například dokážem urobiť místo slovenštějšího viem urobiť, odraziť sa na cene místo prejaviť sa na cene nebo za päť minút místo o päť minút.

Podobně se za bohemismy v užití předložek a ve vazbách sloves pokládají slovní spojení jako cez sto ľudí, cez to všetko, ďaleko viac, idem pre niečo, jednať o niečom, k čomu je to dobré?, mať otázku na niekoho, na obtiaž, náchylný k niečomu, odraziť sa na cene, odviesť kus dobrej práce, potrebný k niečomu, pre túto chvíľu, prísť za hodinu, súhlas k niečomu, určený pre niečo, vzhľadom k, za päť minút, závislý na drogách, zúčastniť sa niečoho nebo že? že áno? To se užívá v dialogu jako výzva k tomu, aby partner souhlasil – slovenštější by mělo být však?.

Filmové hlášky inspirují

Výborná znalost českých filmů, televizních seriálů a knih vede ve slovenském prostředí také k užívání různých citátů („v původním českém znění“), např. Co tím chtěl básník říci?; Kdepak ty ptáčku hnízdo máš?; Kdo umí, ten umí; Lepší než drátem do oka; Odvolávám, co jsem slíbil, a slibuji, co jsem odvolal; To není jako práce s buzolou apod.

Potvrzuje se tedy opět známý fakt, že blízké a navzájem srozumitelné jazyky bývají jeden druhému zdrojem jednak nových a potřebných slov, jednak všelijakých mile ozvláštňujících výrazů. To můžeme ostatně pozorovat i v češtině, v níž funguje několik desítek frekventovaných slovakismů (např. lyžovačka, natěšený, protiřečit si, středobod nebo zaužívaný či citáty jako Čo bolo, to bolo…).