Jan Roháč z Dubé jako symbol nepoddajnosti českého národa
O dětství a mládí Jana Roháče z Dubé toho mnoho nevíme. Narodil se zřejmě roku 1374 do významného českého šlechtického rodu.
První písemné zmínky jsou až o jeho aktivitách během husitských válek. Tehdy působil Jan Roháč z Dubé jako hejtman v Lomnici a Čáslavi a byl u všech mezníků kališnické revoluce.
Po bitvě u Lipan se umírnění husité dohodli na kompromisu s katolíky, a uvolnili tak cestu císaři Zikmundovi k ovládnutí Čech. S tím se však Jan Roháč z Dubé odmítal smířit. Zůstal zarytým odpůrcem císaře a vytrvale upozorňoval, že nedodržuje sliby, které české šlechtě dal.
Roháčovým útočištěm se stal hrad Sion nedaleko Kutné Hory, kde ho několik měsíců obléhalo císařem vyslané vojsko. Když v srpnu 1437 dorazila posila z Uher, neměli obránci Sionu šanci a padli do zajetí.
O následném mučení Jana Roháče se ve Starých letopisech českých píše: „pan Roháč veden jest na rathúz, mučen a tázán; a tak těžce jeho zmučili, že z něho střeva plula…“. S dalšími více než 50 spolubojovníky byl Jan Roháč z Dubé 9. září 1437 oběšen. On sám na vrcholu třípatrové šibenice.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
