Japonskou zahradu ve Sněžném na Vysočině hlídají dva draci. Jmenují se Pratonda a Klotilda
V jednom z nejkrásnějších koutů Vysočiny, ve Sněžném, vytvořil nadšený bonsajista Pavel Šimon zahradu, díky které se můžete nechat přenést na opačný konec světa. Má spoustu romantických zákoutí, ve kterých můžete posedět a zamyslet se.
„Mám rád japonskou kulturu, je to láska na celý život,“ říká Pavel Šimon, který zahradu tvoří už čtyřicet let. Bonsají na ní má kolem dvou set. V zahradě ale nejsou jenom bonsaje. Upravené jsou i rostlé stromy a keře a scenérii spoluvytváří i spousta kamenů. „Kameny jsou místní. Jde o svrateckou dvouokou rulu,“ popisuje bonsajista s tím, že největší kameny v zahradě váží osm až deset tun.
Z kamenů jsou sestavení i dva draci, kteří zahradu uzavírají z jedné strany. Větší, samec jménem Pratonda, je dlouhý přes šedesát metrů. Oči na jeho hlavě tvoří dva bílé kameny. „Dívají se na východ. Pratonda je zasvěcený Slunci. Jeho manželka, dračice Klotylda je zasvěcená noci,“ dodává Pavel Šimon. Oba draci mají na zádech po celé délce i kamenné ostny.
Nejnovější součástí japonské zahrady ve Sněžném je jezírko. „Jsou v něm koi kapři. Jsou posvátní, ti se nejedí,“ říká Pavel Šimon a ukazuje na další místa, která k japonským zahradám patří. Jsou to například brány, můstky a lampy. Zahrada je otevřená celoročně od 9 hodin do tmy. Přesně tak je to uvedené na cedulce u vstupu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
