Jen tak si skočit z vodopádu
Vodní slalomář Vavřinec Hradilek je šoumen, dokázal to ostatně na horkém červeném křesle Jana Krause v pořadu „Uvolněte se, prosím“. Klidně na sebe nechá navléct nafukovací loď.
Pokud je to dobré k propagaci jeho milovaného vodního slalomu, tak proč ne? Na kajaku jezdí od poloviny devadesátých let. Směje se, když si vzpomene, jak těžké lodě se tehdy používaly. A jak křehké byly. „Pořád jsem lepil.“
Tréninky bral vážně, dával do nich všechno. Konzultovat ale musel s lékaři, jako těžký astmatik bral léky. Zvládl to. Už v žákovských kategoriích sbíral mistrovské tituly, na Mistrovství Evropy v roce 2004 skončil třetí.
Jeho nejúspěšnějším rokem byl bezesporu rok 2012. V Londýně probíhaly Letní olympijské hry, kde se mu podařilo vybojovat stříbrnou medaili. „Strašně rád tam trénuju, i letos na jaře se tam chystám. Ale ještě předtím Nový Zéland,“ dodá rychle.
Do země hobitů jezdí moc rád, miluje místní divoké řeky a vysoké vodopády, ze kterých skáče a které mu přivodily nejednu horkou chvilku. Novozélanďané mu vymysleli přezdívku „Tank“.
Vavřinec Hradilek, slalomářský mistr světa z roku 2013, věnuje svůj volný čas Společnosti pro ranou péči, je jejím patronem. „Začátky jsou vždycky těžké a každý by měl dostat šanci. Rodiny, ve kterých se narodí dítě s nějakým postižením, musí někdo podržet a pomoci jim.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
