Jihlavský lesopark Heulos ukrývá půlkilometrový běžkařský okruh. Udržovat ho pomáhají sněžná děla

8 fotografií

Jihlavský lesopark Heulos rozděluje řeka Jihlávka na Malý a Velký Heulos. Dominantou Velkého Heulosu je hrádek, který je typický svou německou architekturou. Však byl také postavený jako německá škola Hitlerjungend.

Samotný park má ale mnohem starší minulost. „Malý Heulos vznikl jako první v letech 1824 až 1828,“ říká mluvčí jihlavského magistrátu Radovan Daněk. Svahy na obou březích řeky jsou strmé a je až s podivem, jak se naši předkové s takovým terénem vypořádali. Je totiž protkaný kilometry cestiček a osazený nejrůznějšími dřevinami. „Bývala tady i rozhledna, taneční sál a několik altánků,“ dodává Radovan Daněk.

Běžkařský okruh v lesoparku Heulos pomáhají udržovat sněžná děla|foto:Irena Šarounová,Český rozhlas

Skoro deset hektarů plochy dnes zabírá jihlavská zoologická zahrada, která začala vznikat už v padesátých letech minulého století jako malý zookoutek. Vedle ZOO pak stojí jihlavský amfiteátr s velkou zděnou promítací stěnou a kamenným stupňovitým hledištěm, které přirozeně využilo svažitý terén. „Svého času to byla největší promítací plocha a největší amfiteátr v České republice,“ říká Radovan Daněk.

V době normalizace byl amfiteátr dějištěm mírových slavností. Místem, kam Jihlavané nechodili jen za kulturou, ale především pro nedostatkové zboží, které nebylo jinde k sehnání. Amfiteátr je využívaný dodnes nejen pro promítání, ale i pro koncerty a hudební festivaly.

A právě louka za amfiteátrem, která se při hudebních festivalech plní stany, vedlejšími pódii a auty návštěvníků, se letos v zimě proměnila v okruh s dráhou pro běžkaře. Sněžnými děly nastříkaný sníh nabízí sportovní vyžití téměř v centru města i při teplotách, při kterých přírodní sníh taje. Okruh je dlouhý něco málo přes půl kilometru a za tmy bývá osvětlený. „Stopa je široká tak, že se tam vejde jedna stopa na klasiku a jedna na bruslení,“ popisuje Radovan Daněk.