Karafiátovi Broučci mají svůj pomníček na kopci Kamenice u Jimramova na Vysočině
Snad každý, alespoň tedy my starší, jsme v dětství narazili na Broučky Jana Karafiáta. Knížka o životě broučků vyšla v roce 1876 a autor ji dokončil v Jimramově na Vysočině, kde se také narodil. Nedaleko od Jimramova dnes mají Broučci dokonce svůj pomníček.
O pomníček na kopci jménem Kamenice nad Roženeckými Pasekami na Žďársku se zasloužila parta milovníků nejen samotné knihy, ale i Jimramova a okolí. Příroda je ve Žďárských vrších opravdu krásná a výlet za Broučky stojí za to v každém ročním období. „Všechno to jsou kluci, kteří mají osmdesát devadesát let,“ říká s úsměvem Miloš Sedler z Dalečína o spoluautorech pomníčku. Vybrali místo s krásným výhledem do širokého okolí.
Pomník představuje mohyla z navršených kamenů, které tvůrci myšlenky nanosili z okolí na zádech. Na ní je deska se seznamem jmen všech broučků, kteří se v Karafiátově knize vyskytují, a to i s roky narození a úmrtí.
Data autoři vypočítali podle vzorce, který je uvedený na informační ceduli visící na bříze kousek nad pomníkem. Vycházeli z roku 1876, kdy kniha vyšla, a potom už z děje knihy. V pomníčku je také malé skleněné okénko, za kterým jsou keramické postavičky Broučků. Důležitý je i jalovec, který roste hned vedle. V knize totiž broučci žili pod jalovcem.
Vrch Kamenice se díky připomínce Broučků stal vyhledávaným cílem procházek i kulturních akcí. Dokonce se tam konala i svatba. Autorům šlo především o to, aby se na Broučky a Jana Karafiáta nezapomnělo. „Třeba za První republiky se Broučci nesměli číst. Ale nakonec i za těch komunistů se Broučci četli,“ říká Miloš Sedler. A nejen četli. Byly natočené jako animované pohádky, každý si jistě vybaví loutky Jiřího Trnky. A řada z nás poslouchala jejich příběhy na deskách vyprávěných Karlem Högerem. Anebo je znáte třeba i jako rozhlasovou hru.
Vedle pomníčku je turistická odpočívka se stříškou, ale i panoramatické fotografie s místy ve výhledu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
