Kardiochirurg Ivan Netuka: Život s prasečím srdcem určitě ovlivní psychiku každého nemocného
Ivan Netuka vedl transplantaci umělého srdce, kterou provedli jako první v Česku v pražském IKEM. Američtí kolegové se rozhodli transplantovat prasečí srdce. Proč vybrali zrovna vepře?
Nedávno v americkém městě Baltimore 57letému muži voperovali srdce od geneticky modifikovaného prasete. „Ta myšlenka transplantace zvířecího orgánu je velmi přitažlivá, ale není nová. Už v roce 1984 bylo jedné holčičce transplantováno srdce paviána, ale ustoupilo se od toho. Je tam imunitní bariéra. A imunitní systém zaútočil proti zvířecímu orgánu. Jedinou cestou je genetická modifikace, kdy dochází k odstranění některých hlavních faktorů na membránách, na které ten imunitní systém útočí. Ale není to takhle jednoduché,“ říká profesor Netuka.
Zmíněný 57letý muž dostal srdce ročního prasete. „To srdce by rostlo, došlo by ke zbytnění srdeční svaloviny, a to má své důsledky. Proto byl atakován a editován gen, který zastavuje další růst srdečního svalu. Pokud to bude fungovat, můžeme přistoupit k širší praxi, zatím jsou to první data na člověku. Teprve čas ukáže.“
Život s prasečím orgánem
Proč se kardiochirurgové z Baltimoru rozhodli zrovna pro prasečí srdce, má jednoduché vysvětlení. „Prase je, co se týká blízkosti z imunitního hlediska, člověku nejblíž. Možná je to překvapivé, ale je to tak. A z technického hlediska je pěstování geneticky modifikovaných prasat technologicky poměrně jednoduché.“
Život s prasečím orgánem určitě ovlivní psychiku každého nemocného a je to velmi individuální. „Troufnu si ale říct, že první myšlenky nebudou směrovat k tomu, že má prasečí srdce, ale spíš ke štěstí, že se zlepší jeho stav, že se může znova nadechnout bez dechové tísně a časem se i proběhnout. Ta první emoce asi bude radost.“
Do budoucna mají v IKEM ambici takovou operaci provést, pokud se naskytne příležitost. „V tuto chvíli nemáme program na té úrovni, abychom se do takového experimentu mohli pustit, ale je to pro nás atraktivní téma.“
Operatér musí mít několik strategií
Prasečí srdce by mohlo vyřešit nedostatek orgánů, stejně jako srdce umělé, které poprvé v pražském IKEM transplantovali před pěti lety. „Ten první pacient již bohužel nežije, ale další už mají po transplantaci a stále žijí a z toho máme velkou radost. Tomu prvnímu jsme prodloužili život asi o 14 měsíců. Jestli bude nakonec vítězné biologické, tedy zvířecí, řešení, nebo mechanické řešení, se uvidí časem.“
Poměrně běžnou metodou, která se u nás provádí, je zavedení mitrální chlopně přímo do srdce. „To je biologická chlopenní náhrada, částečně vyrobená opět z chlopně prasečí nebo z hovězího osrdečníku, ale to je izolovaný a impregnovaný kus tkáně. Není jasně živou tkání v pravém slova smyslu, a tudíž je ta situace úplně jiná proti transplantaci celého srdce.“
Před operací si mnohokrát projede celý postup a plán. „Vždycky razím, že při transplantaci musíte mít strategii A, B i C. A mnohokrát jsem B i C využil.“
Co mu předal Jan Pirk? Využívají k operacím roboty? Jaký vliv na srdce může mít covid? Jak Ivan Netuka relaxuje, může si dovolit někdy vypnout mobil? Poslechněte si v pořadu Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.