Komunální volby 2022 – speciál z Olomouce

V letošním roce kandiduje v Olomouci 11 politických subjektů. Je to o 5 méně, než v roce 2018, kdy se o hlasy voličů ucházelo 16 subjektů.

Kandidujícím subjektům jsme položili čtyři otázky. 

  1. Olomouc dlouhodobě trápí nedostatek parkovacích míst v centru města a na sídlištích. Jak to chcete změnit?
  2. Jste pro stavbu výškových budov poblíž historického centra města? Proč?
  3. Jste pro opravu zimního stadionu, nebo pro stavbu nové zimní haly? Pokud pro novou halu, investici by mělo zaplatit město, nebo soukromá firma?
  4. Podpořili byste změnu územního plánu, která by umožnila výstavbu na orné půdě? Proč?

Pořadí odpovědí kandidujících subjektů je abecední podle jejich názvu.

Odpovědi se nijak jazykově, stylisticky ani typograficky neupravují.

Na jednotlivé odpovědi měl každý subjekt nejvýše 1000 znaků (včetně mezer). Při delší odpovědi se za poslední slovo, které překročilo limit 1000 znaků, vkládají tři tečky a informace „zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků“.

Klikněte si na odpovědi jednotlivých kandidujících subjektů v Olomouci:

ANO 2011

Odpovídá lídr Miroslav Žbánek.

1. Olomouc dlouhodobě trápí nedostatek parkovacích míst v centru města a na sídlištích. Jak to chcete změnit?

Tam, kde to jde, prosazuji vytvoření aspoň pár nových parkovacích míst, ale ne na úkor zeleně. Stejně tak se snažím přimět investory při jednáních k tomu, aby ve svých developerských projektech počítali vždy s prostory pro parkování nad rámec norem, protože jinak je to na úkor rezidentů v sousedících lokalitách. Principiálně ten problém řeší parkovací politika, kterou jsme nechali zpracovat.  Ta sice vytváří nějaké nové lokality pro parkování, ať už úpravou dopravního režimu v ulicích, rozšířením parkovacích ploch nebo případně, což je nejdražší, budováním parkovacích domů, ale ani tak to nepokryje poptávku. Obecně totiž nemáme problém s nedostatkem parkovacích míst, ale s přebytkem aut, a ten stejný řeší většina měst. Děláme prostě, co můžeme a proto jsme se zaměřili i na parkování dodávek zejména na sídlištích, kde zabírají místa v nočních hodinách rezidentům. Na Tabulovém vrchu, kde jsme pilotně začali, tak už ubylo přes sto dodávek, což uplatníme i na dalších sídlištích.

2. Jste pro stavbu výškových budov poblíž historického centra města? Proč?

Jsem pro kvalitní urbanistický rozvoj města. Principy nemají vznikat ad hoc kvůli jedné budově, jde o obecný přístup k rozvoji města. Je třeba se bavit otevřeně. Absence územního plánu v konkrétní lokalitě umožňuje stavět Šantovku Tower, to je třeba říct si na rovinu. Nejsem jejím velkým příznivcem, hlavně z architektonického hlediska, nicméně finální podobu stavby developera jsem zatím ještě neviděl. Na druhou stranu ani ty výškové budovy, které v Olomouci už stojí, nepovažuji rozhodně za moc zdařilé. A principiálně jsem přesvědčen, že výškové stavby mají v blízkosti historických center měst vznikat pouze výjimečně. Na druhou stranu, když už se jakýkoli investor dostane v souladu se zákonem s jakoukoli stavbou k vydanému územnímu rozhodnutí nebo stavebnímu povolení, nemělo by mu město z politických důvodů nebo že se někomu stavba líbí nebo nelíbí, bránit.

3. Jste pro opravu zimního stadionu, nebo pro stavbu nové zimní haly? Pokud pro novou halu, investici by mělo zaplatit město, nebo soukromá firma?

Obě varianty jsou ve hře. V prvním případě záleží hlavně na tom, zda stát vypíše vhodný dotační titul, protože bez dotace to sami nezvládneme. Obecně jsme totiž v tomto volebním období chtěli daleko více prostředků investovat do rozvoje olomouckých sportovišť. Na zimním stadionu jsme sice za více než 40 milionů korun opravili střechu, osvětlení, mantinely a šatny, ale jeho celkovou rekonstrukci pořád chystáme. Do plánů však zasáhl covid, nejisté financování a v poslední době i zdražování stavebních materiálů a práce. Městský rozpočet to sám neutáhne, kraj nám taktéž nevyšel vstříc, byť takového zařízení má ve své koncepci sportu. Vhodné dotační tituly se zkrátka nenašly. Ve druhém případě sice garantuje soukromý investor, že stavbu zaplatí sám, ale chce příslib příspěvků na provoz, tak nyní pracujeme na optimální formě spolupráce. K jednáním jsme přizvali Olomoucký kraj, HC Olomouc a Univerzitu Palackého. Proti spolupráci se soukromým investorem však principiálně nic nemám.

4. Podpořili byste změnu územního plánu, která by umožnila výstavbu na orné půdě? Proč?

Nevidím důvod. Jedinou výjimkou by snad mohla být stavba Národního biomedicínského a biotechnologického centra v Hněvotíně, ale i tady by bylo lepší, kdyby nevznikla na orné půdě. Jeden centimetr orné půdy vzniká sto let a já rozhodně nechci zemědělskou půdu jakkoli degradovat. Na druhou stranu Olomouc je jí obklopena a rozvíjet se může buď do výšky, do šířky nebo musíme zahušťovat výstavbu. Současný územní plán se zastavitelnými plochami na zemědělské půdě počítá na rozloze okolo pěti stech hektarů. I tak mají developeři připravené projekty nad tento rámec a chtějí územní plán v některých lokalitách měnit. Nedivím se. Vždyť i krajské Zásady územního rozvoje říkají, že je třeba podpořit výstavbu center s vysokou přidanou hodnotou a inovacemi, které mohou pomoci k tomu, aby zde zůstávali absolventi univerzity nebo za atraktivní prací přicházeli noví zaměstnanci, kteří budou transformovat vědecké know-how do výroby, a to zase pomůže ekonomice a rozvoji města.

Komunistická strana Čech a Moravy

Odpovídá lídryně Liběna Večeřová.

1. Olomouc dlouhodobě trápí nedostatek parkovacích míst v centru města a na sídlištích. Jak to chcete změnit?

Téma aktuální, protože současné vedení Olomoucké radnice se rozhodlo tzv. parkovací revoluci před volbami odložit.

Budeme předkládat a prosazovat taková řešení, aby rezidenti, kteří budou zatíženi poplatkem, měli k dispozici vždy parkovací místo a ne jako dnes 15 minut hledali i desítky metrů od svého domu místo k zaparkování.

Je potřebné se zaměřit na minimalizaci parkovacích míst zabraných dlouhodobě stojícími vozidly.

2. Jste pro stavbu výškových budov poblíž historického centra města? Proč?

Výškové budovy jsou na celém světě nejnápadnějším jevem v městské architektuře. Výškové budovy určují vzhled a charakter měst a jsou i symbolem moderní doby a ekonomické prosperity.

Říci kategorické ano či ne nelze. Město si musí zachovat své dominanty, ať přijíždíte z jakéhokoliv směru, protože město byť leží na rovině, tak silniční tahy, zejména dálniční, vedou z vrchovin a pohled na Olomouc je úchvatný v jakoukoliv hodinu a z každé světové strany jiný. To však neznamená, že dobře umístěný moravský mrakodrap by pohled znehodnotil.

3. Jste pro opravu zimního stadionu, nebo pro stavbu nové zimní haly? Pokud pro novou halu, investici by mělo zaplatit město, nebo soukromá firma?

Multifunkční halu hodnou 21. století, zabezpečující důstojné podmínky pro pořádání sportovních, kulturních, společenských akcí a v neposlední řadě i jako sídlo extraligového hokejového klubu, si zcela jistě Statutární město Olomouc zaslouží a pro občany je nezbytná.

Zda stavět novou halu v lokalitě „Nová Velkomoravská“ nebo zda rekonstruovat a modernizovat stávající halu zimního stadionu bude záviset na mnoha aspektech a okolnostech. Mezi zásadní bude patřit schopnost zabezpečit finanční prostředky, rychlost výstavby a modernizace, vlastnické vztahy, náklady na provoz a energetická náročnost, schéma a možnosti využívání jednotlivými subjekty.

4. Podpořili byste změnu územního plánu, která by umožnila výstavbu na orné půdě? Proč?

Ne v žádném případě.

OLOMOUČANÉ 

Odpovídá lídr Michael Mencl.

1. Olomouc dlouhodobě trápí nedostatek parkovacích míst v centru města a na sídlištích. Jak to chcete změnit?

Je to otázka několika souvisejících opatření. V hustě zastavěných městských částech už nesmí nová parkovací místa vznikat na úkor zeleně, ale musí vznikat nadzemní nebo podzemní parkovací stání. V problémových lokalitách, ve kterých pokračuje výstavba, musí nést toto břemeno developer. Jednoduchým administrativním krokem lze dosáhnout vyššího počtu parkovacích stání v novostavbách.

Nad vybranými stávajícími parkovišti, která by zůstala veřejná, by měla vyrůstat patrová parkovací stání – parkovací domy. Financování by bylo zajištěno formou PPP, tedy partnerství soukromého a veřejného sektoru nebo by obyvatelé mohli využít stavební družstva a parkovací místa financovat jejich formou. Na střechách takových objektů by navíc vznikaly fotovoltaické elektrárny v rámci projektu komunitní energetiky.

Městu chybí i záchytná parkoviště v dobré dostupnosti MHD. Ta poslouží zejména pro mimolomoucké, čímž sníží dopravní zátěž nejen v centru.

V neposlední řadě musí město podporou kvalitní a cenově dostupné …zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků

2. Jste pro stavbu výškových budov poblíž historického centra města? Proč?

Výškové budovy mají v moderním městě rozhodně své místo, ale není nutné, aby vznikaly v těsné blízkosti historického centra „skrytého pokladu Evropy“. Lokalita mezi BEA centrem a regionálním centrem u vlakového nádraží mi přijde určitě vhodnější než Šantovka tower u tržnice.

Bylo by také vhodné, aby spíše vznikaly promyšlené, funkční soubory budov pro bydlení i občanskou vybavenost, které vytvoří urbanisticky kvalitnější a tedy pro život příjemnější prostředí.

3. Jste pro opravu zimního stadionu, nebo pro stavbu nové zimní haly? Pokud pro novou halu, investici by mělo zaplatit město, nebo soukromá firma?

Nyní dáváme přednost opravě zimního stadionu. Pokud se objeví dotační možnost postavit malou tréninkovou a rekreační halu, která se příliš nedotkne rozpočtu, pokusíme se ji získat, aby měli i rodiče s dětmi konečně možnost bruslení na ledě a nemuseli čekat, zda bude přes zimu alespoň kluziště na Dolním náměstí.

Četl jsem o nabídce soukromého investora, která požadovala od města 30 milionů ročně, a k tomu pronájem ledové plochy, ale neviděl jsem podrobnou ekonomickou rozvahu a nevím tudíž, kde se to číslo vzalo… V Olomouci už měla vzniknout nová, multifunkční hala. Před čtyřmi lety dokonce současný primátor tvrdil, že na ni má 800 milionů korun, ale všichni víme, jak to dopadlo. Jsem proto v tomto směru rezervovaný.

4. Podpořili byste změnu územního plánu, která by umožnila výstavbu na orné půdě? Proč?

Orná půda, zejména ta s nejvyšší bonitou, kterou máme na Olomoucku, byla dlouhá léta opomíjená. Nechceme, aby na území Olomouce vznikaly skladovací haly na úkor orné půdy, jako je tomu u výjezdu na Hněvotín. Průmyslové objekty mají vznikat zejména v brownfieldech.

Změna územního plánu, která by umožnila výstavbu na orné půdě, musí být v jednotlivých případech pečlivě zvážena. V případě investic města např. do staveb nájemního bydlení, startovacích bytů nebo bydlení pro seniory, u kterých si město z pozice investora či spoluinvestora může pohlídat využití ornice ke kultivaci jiných městských ploch a za předpokladu, že budou mít tyto objekty zelené-vegetační střechy, bych nebyl proti.

ProOlomouc a Piráti

Odpovídá lídr Tomáš Pejpek.

1. Olomouc dlouhodobě trápí nedostatek parkovacích míst v centru města a na sídlištích. Jak to chcete změnit?

Přetlak poptávky po parkování je v oblastech okolo centra a směrem k hlavnímu nádraží, kde odstavují auta nejen místní, ale i lidé přijíždějící za prací a do škol. V těchto oblastech pomůže plánovaná parkovací politika, která navrhuje zřízení zón placeného parkování, které výrazně upřednostní místní obyvatele před dojíždějícími.

Zatím nespuštěný plán ovšem opomíjí dvě otázky: kam odstaví auta dojíždějící (ne všichni přesednou na vlak či jim zařídí parkování zaměstnavatel), když pro ně město nechystá P&R parkoviště, a jak neznevýhodnit obyvatele především okrajových částí Olomouce, kteří se bez auta každodenně neobejdou. Parkovací systém nehodláme spustit bez realistických řešení těchto otázek. 

Co se týká sídlišť, zřízení parkovacích zón jim mírně pomůže, ale ne tak, aby každý zaparkoval před svým domem. Radnice nemůže likvidovat zeleň na sídlištích ani sama ufinancovat nové parkovací objekty, které by parkovací kapacity zvýšily. Usnadníme a podpoříme jejich výstavbu jinými stavebníky …zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků

2. Jste pro stavbu výškových budov poblíž historického centra města? Proč?

Olomouc má jedno z největších a nejkrásnějších historických jader v České republice. Soubor barokní architektury je výjimečný a celé dobře zachované historické jádro obklopené parky je rodinným stříbrem, které jsme zdědili po předcích. Je naším úkolem o ně pečovat a chránit je. 

Nejsme pro nové výškové stavby v blízkosti historického jádra, protože by konkurovaly jeho věžím a snižovaly jeho jedinečnost. Jsem velmi rozčarován ze státní památkové péče na olomouckém magistrátu, která si postavila v případě Šantovky Tower hlavu a schvaluje ji navzdory postoji odborné veřejnosti i nadřízených stupňů památkové péče včetně Ministerstva kultury. Jsme v koalici ProOlomouc a Pirátů přesvědčeni, že naše radnice jedná ve vleku silného klientelismu a zvýhodňuje stavebníka této výškové budovy před jinými stavebníky i před ochranou památek.

Zároveň musím dodat, že přísná výšková omezení na území celé Olomouce by měla být prověřena a případně revidována. Je dost pravděpodobné, že není v takové míře opodstatněná …zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků

3. Jste pro opravu zimního stadionu, nebo pro stavbu nové zimní haly? Pokud pro novou halu, investici by mělo zaplatit město, nebo soukromá firma?

Díváme se na to v širším kontextu. Olomoucké hospodaření skrývá dlouhodobé systémové problémy: nedostatečnou údržbu a obnovu současného majetku města, především infrastruktury (komunikací, vodovodů, osvětlení, tramvajových tratí, škol aj.). Vyrovnaného rozpočtu radnice dosahuje často jen díky výprodeji zbylých nemovitostí. Vysokou míru zadlužení (v posledních letech 60 – 70 % příjmů) se po 10 let nedaří účinně snížit.

Za těchto okolností nejsme pro stavbu 1~2 miliardové hokejové arény, ať už by investorem bylo město, nebo privátní společnost Redstone Real Estate, a město jí část nákladů refundovalo. Náklady s arénou a podporou hokejového klubu spojené by dosahovaly výše výdajů, které dnes dáváme na splácení aquaparku. Ten však ještě zdaleka není splacený. Olomouc si nemůže dovolit další aquapark.

Jsme proto pro pokračování v postupné obnově zimního stadionu. A uděláme vše proto, aby za 10 let byla Olomouc v lepší kondici a mohla se v budoucnu k myšlence velké arény vrátit.

4. Podpořili byste změnu územního plánu, která by umožnila výstavbu na orné půdě? Proč?

Olomouc má v současné doby vymezeny v územním plánu stovky hektarů zastavitelných ploch pro bydlení i pro průmysl, převážně na zemědělské půdě. Tyto pozemky dosud nejsou zastavěny. Neexistuje proto žádné ospravedlnění pro vymezení nových velkých ploch orné půdy k zastavění a je třeba dodat, že ochrana zemědělského půdního fondu uplatňovaná státem to ani neumožňuje. 

Na druhé straně územní plán není neměnný dokument, přizpůsobuje se potřebám vývoje města. Umím si snadno představit vymezení malých zastavitelných ploch pro řešení nějakého lokálního problému nebo zrušení zastavitelnosti některých zemědělských pozemků, nahrazené svolením stavět na jiných.

PŘÍSAHA Roberta Šlachty

Odpovídá lídr Václav Dvořák.

1. Olomouc dlouhodobě trápí nedostatek parkovacích míst v centru města a na sídlištích. Jak to chcete změnit?

V okolí historického jádra a v širším centru lze parkování regulovat výší poplatku (50-100Kč/hod). Problémem je dojíždění zaměstnanců a studentů, kteří nemají ve městě trvalý pobyt. Jejich auta zabírají místa olomouckým rezidentům. Koncepčním řešením je zřízení kapacitních záchytných parkovišť na perifériích napojených na MHD. Teprve poté může město přistoupit k restrikcím vůči dojíždějícím nerezidentům. Na sídlištích je nutné výrazně omezit parkování firemních dodávek blokujících místa určená pro osobní automobily. Výhledově nechceme zavádět pražský nebo brněnský model modrých pruhů. Specifickým problémem je Sv. Kopeček, kde je situace u ZOO kritická. Zde musí dojit k dočasné regulaci příjezdů automobilů, pokud budou tamní parkoviště zaplněná. 

2. Jste pro stavbu výškových budov poblíž historického centra města? Proč?

Olomouc je historické město, jehož panorama patří k jeho základním kulturně architektonickým hodnotám. Výškové budovy (nad 30 metrů) proto do bezprostřední blízkosti městské památkové rezervace podle našeho názoru nepatří. Což neznamená, že jsme kategoricky proti výstavbě výškových budov. O vhodné lokalitě, kde by mohly „mrakodrapy“ vyrůstat, by měla proběhnout otevřená odborná debata mezi architekty a urbanisty na straně jedné a developery a investory na straně druhé. Samozřejmě za účasti politických reprezentantů města a hlavně pak i zainteresované veřejnosti. Rozvojová lokalita k tomuto účelu by měla být jasně a srozumitelně zakotvena v územním plánu tak, aby se předešlo případným soudním sporům.

3. Jste pro opravu zimního stadionu, nebo pro stavbu nové zimní haly? Pokud pro novou halu, investici by mělo zaplatit město, nebo soukromá firma?

Předvolební slib stávající radniční koalice v čele s ANO 2011 z roku 2018, který spočíval v záměru postavit na místě „plecharény“ novou multifunkční halu, se ukázal jako omyl. Plán na spolufinancování výdajů v celkové výši cca 1.5 mld. Kč ze strany města, Olomouckého kraje a Národní sportovní agentury, selhal ve všech směrech. Soukromý investor, který uvažuje stavbě nové zimní arény podél Velkomoravské ulice, chce od města příslib každoročních subvencí na veřejné bruslení a mládežnický sport v odhadované výši kolem 40 mil Kč ročně. Na takový příslib nesmí předlužené město přistoupit. Řešením jsou dílčí opravy zimního stadionu a stavba nové „malé haly“, kterou si město za jistých okolností může dovolit postavit samo. Tím by bylo zajištěno veřejné bruslení a tréninková plocha pro hokejovou mládež.

4. Podpořili byste změnu územního plánu, která by umožnila výstavbu na orné půdě? Proč?

Územní plán může předpokládat rozvojovou výstavbu na orné půdě pouze za výjimečných okolností. Veřejný zájem musí být natolik silný, že výrazně převáží nad ochranou zemědělského půdního fondu, s jehož vynětím musí souhlasit i orgány státní správy, zejména Ministerstvo životního prostředí. V úvahu připadají pouze projekty dopravní či vědecko-výzkumné infrastruktury nadregionálního významu. Konfliktní téma tzv. vědecko-výzkumného biomedicínského centra v blízkosti Hněvotína ukázalo, že prezentovaný projekt může být někdy pouhou kamufláží, která má zamaskovat skutečný záměr investora zastavět úrodnou zemědělskou půdu vysoké bonity velkokapacitními halami a sklady pro tranzitní dopravu.

SPD a Trikolora

Odpovídá lídr Pavel Jelínek.

1. Olomouc dlouhodobě trápí nedostatek parkovacích míst v centru města a na sídlištích. Jak to chcete změnit?

V centru města je řešení parkování možné pouze ve spolupráci s developery. Podpora staveb parkovacích domů pro rezidentní parkování je dle nás rozumná cesta. K tomu je potřeba pracovat na vybudování záchytných parkovišť na okraji města s napojením na MHD a jízdenkou v ceně parkovného.

Na sídlištích je nutné nalézt kompromis mezi zelení a parkováním. V každém případě je nutné využít v maximální míře kolmé stání a plochy na parkování tomu přizpůsobit.

2. Jste pro stavbu výškových budov poblíž historického centra města? Proč?

Památková rezervace má svoje hranice. V nich jsou jasně stanovená pravidla. Mimo tuto zónu jsou pravidla benevolentnější a tak to je správné. Vážíme si našeho historického města, ale nemůžeme zůstat svázáni hradbami. Chceme moderní město a to se potřebuje rozvíjet i do výšky, ale i v tomto případě za jasných pravidel.

3. Jste pro opravu zimního stadionu, nebo pro stavbu nové zimní haly? Pokud pro novou halu, investici by mělo zaplatit město, nebo soukromá firma?

Mesto na takovou investici nemá. Plané sliby před minulými volbami byly zneužitím této citlivé problematiky k politickému marketingu.

Takže řešení by bylo spoluprací se soukromou firmou. Věřím že poučení z Aquaparku město má a zná své limity. Pokud budou požadavky nad těmito limity, tak zůstává jen možnost opravy stávajícího stadionu. K tomu je potřeba detailně prostudovat nabídku investora a udělat rozhodnutí.

4. Podpořili byste změnu územního plánu, která by umožnila výstavbu na orné půdě? Proč?

Ne. Půda je drahocene dědictví, které musíme zachovat budoucím generacím. Stále je několik brownfieldů na území města, kde je možné město rozvíjet.

STAN, ZELENÍ A NEZÁVISLÉ OLOMOUCKÉ OSOBNOSTI

Odpovídá lídryně Andrea Hanáčková.

1. Olomouc dlouhodobě trápí nedostatek parkovacích míst v centru města a na sídlištích. Jak to chcete změnit?

Zkusme otázku otočit: Olomoucká sídliště a centrum trápí auta, kterých je příliš mnoho.  Současná koalice ANO+ODS+KDU-ČSL+Společně nechala reformu parkování až na poslední rok své vlády a postupuje váhavě. Je třeba občany pozitivně motivovat. Všichni mají mít možnost přijet si autem blízko centra. Ale na omezenou dobu, třeba i první hodinu zadarmo. Potřebujeme se hlavně  zbavit celodenního parkování v centru a parkování pendlerů, kteří přijíždí do Olomouce za prací. Zásadní výhody musí cítit rezidenti. S přihlášením trvalého bydliště by měly souviset tak výrazné výhody, aby se to lidem vyplatilo. První rok parkování bychom nechali zdarma, v dalších letech za symbolické poplatky. Lehké parkovací domy mohou uprostřed sídlišť plnit i další funkce, komunitní centrum nebo malé ordinace. Hlavně ale musí své chování změnit sami politici. Dokud bude přímo u radnice prominentní parkoviště a kolem památky UNESCO kruhový objezd, budou mít lidé pocit, že jet autem do centra je zcela normální.

2. Jste pro stavbu výškových budov poblíž historického centra města? Proč?

Každé město má nějakou svou unikátní charakteristiku, to nejcennější, na čem může stavět svoji identitu. V Olomouci by to mělo být jedinečné spojení historického centra s památkou UNESCO na hlavním náměstí a mladé progresivní energie univerzitního města. Odmítáme tezi, že naše modernost se projeví stavbou výškových budov v bezprostřední blízkosti památkové zóny. A už vůbec není pravda, že se Olomouc nemůže rozvíjet jinak než do výšky nebo směrem na úrodnou Hanou. Olomouc má ještě spoustu stavebního potenciálu uvnitř hranic města. Rozporujeme hlavně nerovné podmínky, které jsou uplatňovány vstřícně jenom vůči některým developerům a investorům. Zatímco lidé “pod Šantovkou” v ochranné památkové zóně čekají na kulaté razítko k opravě fasády i rok, pro jiné zájemce je vždy po ruce řada výjimek. To musí přestat. V městské krajině nás čekají mnohem větší výzvy, než vztyčování mrakodrapů. Souvisí se změnou klimatu, razantním oteplování města, tolik potřebným stínem a vodou.

3. Jste pro opravu zimního stadionu, nebo pro stavbu nové zimní haly? Pokud pro novou halu, investici by mělo zaplatit město, nebo soukromá firma?

Čtyři roky jsme bombardováni argumentem, že jakékoli zásahy do podpory hokeje znamenají hrozbu sestupu HCO do nižší ligy. Rozporovali jsme předražené marketingové smlouvy, i to, jak se přelévají peníze od mládežnického hokeje do extraligového klubu. Nic takového ovšem není funkcí městské samosprávy!  Městu chybí ledové plochy  pro veřejnost, podmínky pro trénování dětí a dorostu a víceúčelové využití sportovního prostoru. Při obřím dluhu hospodařme ve městě stejně jako rodina, která musí umět šetřit. Zprovozněme malou halu za co nejmenší peníze. Na generální opravu velké haly město aktuálně peníze nemá. Objeví-li se někdo, kdo bude chtít velkou halu koupit a rekonstruovat, skvěle. Větší investice ať zůstanou na rozhodnutí investorů, opět to musí být ve prospěch Olomoučanů. Nová soukromá hokejová aréna na Velkomoravské? Perfektní nápad, držme investorovi palce. Ale stadion pro Sáblíkovou stejně jako městská hokejová megahala v Olomouci patřily do slibotechny předchozího premiéra.

4. Podpořili byste změnu územního plánu, která by umožnila výstavbu na orné půdě? Proč?

Otázka zřejmě směřuje k výstavbě výzkumného centra, které v Olomouci velmi potřebujeme jako součást posilování technologických a IT firem. V souvislosti s plánovaným centrem je nutné zvažovat všechny možnosti, vyjít záměru vstříc. Předtím je ale třeba zodpovědět několik otázek: byly v úvaze jiné pozemky než greenfield? Kolik brownfields v intravilánu města bylo v tomto ohledu prověřeno? Převyšuje veřejný zájem důvody ochrany půdy? Je to skutečně jediná, poslední možnost, jak konkrétní záměr realizovat? Se silnou vizím, která organicky propojuje současné město s budoucností nemusí být ani územní plán nepřekročitelným zaklínadlem. Vždy ale uvažujme v souvislostech města, které má ze své vojenské a průmyslové minulosti stále mnoho nezastavěných ploch a nevyužitých území blízko městské infrastruktury.

spOLečně

Odpovídá lídr Otakar Štěpán Bačák.

1. Olomouc dlouhodobě trápí nedostatek parkovacích míst v centru města a na sídlištích. Jak to chcete změnit?

Parkovací politika je nastavena a primárně poskytne uvolnění parkovacích míst pro rezidenty. Podle průzkumu naplněnosti stávajících komerčních parkovacích míst, je zde zatím značná rezerva i pro nerezidenty a do doby jejich naplnění je reálná šance mít ve Fondu mobility prostředky i na vybudování nových parkovacích kapacit. Dílčí prvky parkovací politiky byly již vyzkoušeny a fungují. Pro jejich plné uplatnění je potřebné jednotlivé etapy parkovacího systém zavést co nejrychleji za sebou, jinak přinese negativní jevy přelévaní problémů s parkováním do přilehlých oblastí.

2. Jste pro stavbu výškových budov poblíž historického centra města? Proč?

Výškové budovy v Olomouci nelze mít příliš rád. U dvojice stávajících /TESCO pře nádražím a BEA centrum na Třídě Kosmonautů/ je hlavním problémem jejich pokleslá forma. Je to o to větší škoda, že jsou na místech, kde výškové budovy patří a tedy nelze to vnímat než jako promarněnou příležitost. Máte-li na mysli Šantovku Tower, ta už je navržena na místě blízko historického centra a tedy zcela nevhodném. V tomto případě je nutné chránit historické panorama města a nedovolit, aby jakýkoliv objekt přebíjel subtilní a elegantní věže sakrálních objektů.  Jedinou kvalitní výškovou stavbou v Olomouci tak už desetiletí je a zřejmě i na delší dobu zůstane "Vodojem" na Nové Ulici od architekta Braunera. Je na místě, kde nekonkuruje historickým stavbám, má kvalitní architektonickou podobu a zároveň je přiměřeně dominantní.

3. Jste pro opravu zimního stadionu, nebo pro stavbu nové zimní haly? Pokud pro novou halu, investici by mělo zaplatit město, nebo soukromá firma?

Po pravdě řečeno, řešíme tuto otázku již dva roky. Máme za to, že město by mělo mít vlastní zařízení pro uspokojování potřeb nekomerčního charakteru, představované například novou tzv. malou halou. Velké zařízení by měl mít spíše soukromý vlastník, ale město by se mělo podílet na jeho financování prostřednictvím příspěvku na činnost subjektům, které by si hradily možnost takové zařízení užívat.

4. Podpořili byste změnu územního plánu, která by umožnila výstavbu na orné půdě? Proč?

Nikoli, rozvoj města nespočívá v jeho rozlehlosti, ale v jeho sofistikovaném uspořádání a jeho spojení s okolím. Není potřeba lidi tahat z vesnice do měst, je třeba jim umožnit se rychle a bezpečně dostat do místa práce, za kulturou, sportem nebo komunikovat se službami města.

SPOLU

Odpovídá lídryně Markéta Záleská.

1. Olomouc dlouhodobě trápí nedostatek parkovacích míst v centru města a na sídlištích. Jak to chcete změnit?

Je to téma, které trápí většinu měst a dlouho se hledá jeho řešení. Částečně pomůže, když zejména z parkovišť na sídlištích zmizí různé dodávkové firemní vozy, které tam zbytečně zabírají místo. S tím jsme už v Olomouci začali a budeme pokračovat. Vedle plaveckého stadionu postavíme kapacitní parkovací objekt. Ve spolupráci se soukromým sektorem navýšíme počet míst v obytných zónách, a to s PPP projekty pro úpravu vnitrobloků nebo využitím parkovišť obchodních řetězců. Ze směrů Brno, Šternberk a Ostrava připravíme P+R (park and ride) záchytná parkoviště, aby ti, co dojíždějí do Olomouce za prací, nemuseli vjíždět do centra. Prověříme a nastavíme parametry parkovací politiky města tak, aby odpovídala potřebám občanů Olomouce a přinášela jim jako rezidentům jasné benefity pro snadnější parkování. Do té doby tzv. modré zóny nezavedeme.

2. Jste pro stavbu výškových budov poblíž historického centra města? Proč?

Především jsem principiálně proti tomu, aby jakákoliv centrální státní instituce plošně na základě přehnaně rigidních idejí omezovala výstavbu v celé Olomouci. Olomouc není skanzen, ale živé město pro více než sto tisíc lidí, které se urbanisticky vyvíjí a mění už skoro tisíc let. I jeho panorama se po celou dobu měnilo, výškové dominanty přibývaly a ubývaly tak, jak se měnil vkus, styl, technické možnosti i estetické preference. Říci, že v určitém okamžiku je v organismu města vše hotové, už se to nesmí změnit a dál se bude stavět maximálně do dvaceti metrů na výšku, to je čiré bláznovství. Kdyby takto uvažovali naši předkové před 140 lety, nebyly by tu neogotické věže katedrály svatého Václava, nebyl by tu žádný červený kostel, pravoslavný chrám ani půvabná a výrazná věž kostela v Hejčíně. Jsem pro kvalitní architekturu, která ctí širší kontext, nemá ambici prvoplánově bojovat s okolím a přináší obohacení. Respektuji pochopitelně městskou památkovou rezervaci. 

3. Jste pro opravu zimního stadionu, nebo pro stavbu nové zimní haly? Pokud pro novou halu, investici by mělo zaplatit město, nebo soukromá firma?

Zimní stadion musíme postupně opravovat, pokud nechceme přijít o hokejovou extraligu v Olomouci. Za poslední 4 roky jsme tam investovali skoro 50 milionů. To platí bez ohledu na to, jak dopadne rozhodování o rekonstrukci staré haly nebo výstavbě nové. Jsem politička a současně mám ráda sport a fandím jak HC Olomouc, tak všem, kteří ledovou plochu ve městě potřebují. Dnes jsou zatím možné obě budoucí varianty, každá má nějaké ale. Přebudovat naši současnou plecharénu na moderní halu znamená miliardovou investici, kterou by s námi v každém případě musel společně hradit i stát a kraj, jinak to není možné. Jak dopadly slibované Babišovy stamiliony, všichni víme. Soukromý investor nabízí, že moderní multifunkční halu sám za své peníze postaví, chce ale od města závazek příspěvků na provoz. V současné době se tedy jedná s krajem, univerzitou a s HC Olomouc o tom, zda a jak by to mohlo fungovat. V potaz se samozřejmě bere i další využití pro kulturní a sportovní subjekty ve městě.

4. Podpořili byste změnu územního plánu, která by umožnila výstavbu na orné půdě? Proč?

Domnívám se, že stávající územní plán Olomouce umožňuje rozvoj na dostatečném množství ploch. V Olomouci je pořád ještě dost různých brownfieldů, stále je možné docela pohodlně zahušťovat současnou strukturu města namísto expanzivního růstu do okolí na úkor zemědělské půdy. Proto si nemyslím, že by bylo nutné měnit územní plán. Vím, že se v posledním roce znovu oživila debata o stavbě biomedicínského centra na orné půdě v lokalitě na hranicích katastrů Olomouce a Hněvotína. Pro Olomouc a zejména univerzitu a její absolventy by určitě existence špičkového vědeckého centra byla přínosem. Nejsem si ale jistá, zda je opravdu nutné budovat centrum právě tam. Nejprve musí být opravdu poctivě prověřeno a vyloučeno, že to nejde nikde jinde na brownfieldech ve městě. Pak je to věcí další diskuze.

SDRUŽENÍ PRO REPUBLIKU - REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČECH, MORAVY A SLEZSKA

Odpovídá lídr Pavel Mužný.

1. Olomouc dlouhodobě trápí nedostatek parkovacích míst v centru města a na sídlištích. Jak to chcete změnit?

Problém bych řešil výstavbou nadzemních garáží, citlivě, s přihlédnutím na   historický charakter města.

2. Jste pro stavbu výškových budov poblíž historického centra města? Proč?

Narušení historického charakteru města obludnými výškovými stavbami by pro mě bylo tabu. V tomto případě bych prosazoval absolutní zákaz.

3. Jste pro opravu zimního stadionu, nebo pro stavbu nové zimní haly? Pokud pro novou halu, investici by mělo zaplatit město, nebo soukromá firma?

Jsem pro opravu stávajícího zimního stadionu.

4. Podpořili byste změnu územního plánu, která by umožnila výstavbu na orné půdě? Proč?

Orná půda, zvláště ta na Hané, je to nejcennější, co jsme zdědili po našich předcích. Jakékoli hazardování s tímto bohatstvím považuji za zrůdnost. Proto bych podpořil absolutní zákaz jakékoli zástavby na ploše orné půdy.

Svobodní, Soukromníci, Koruna Česká, Konzervativní strana

Odpovídá lídr Bohuslav Coufal.

1. Olomouc dlouhodobě trápí nedostatek parkovacích míst v centru města a na sídlištích. Jak to chcete změnit?

Na místě je oprávněná kritika, že v rámci rekonstrukcí ulic ubývají parkovací místa a přitom se nestaví nová parkoviště ani parkovací domy, natož slibované P+R na okrajích města pro dojíždějící pracující. Zavádění placeného parkování/rezidenčních zón je z pohledu naší (pravicové) politiky spíš kladné, ale zvlášť u rezidenčních zón se musí udělat citlivě. Kontraproduktivní by bylo omezení podnikání a služeb, případně aby jedna městská část netrpěla na úkor druhé. Aby tato opatření mohla fungovat je nutné reagovat na požadavky obyvatel a budovat další parkovací místa. V okrajových částech Olomouce je nutné stavět P+R parkovací domy a ve vnitřních částech Olomouce požadovat u developerských projektů i dostatečnou kapacitu parkovacích míst.

Je potřeba u dopravy a tzv. udržitelné mobility upozornit na to, že se dost často nejedná o pragmatickou politiku, ale aktivismus. Floskule a hesla jako „město lidem, ne autům“ se snaží řidičům nasazovat psí hlavu a protěžovat cyklodopravu hlava nehlava. …zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků

2. Jste pro stavbu výškových budov poblíž historického centra města? Proč?

Jsme pro respektování stávajícího územního plánu a nemáme v programu iniciování jeho změn.

Jsme toho názoru, že změny územního plánu je nutné dělat odděleně od konkrétních individuálních developerských záměrů. Pokud někdo má zájem udělat z Olomouce Manhattan, jsme připraveni o tom diskutovat. Nesmí ale dojít k situaci, že se město podpisem primátora zaváže k bezmezné podpoře konkrétního developerského projektu, který územnímu plánu nevyhovuje.

3. Jste pro opravu zimního stadionu, nebo pro stavbu nové zimní haly? Pokud pro novou halu, investici by mělo zaplatit město, nebo soukromá firma?

Jsme toho názoru, že na tak obrovské investiční a provozní akce nemá město zdroje a zároveň vzhledem k tomu, že provoz takovéto haly je z našeho pohledu čistě komerční záležitost, tak by se v něm město nemělo nikterak angažovat. Pokud se najde soukromý investor, který bude mít zájem takovýto podnikatelský záměr realizovat, magistrát by mu neměl bránit. Investiční či provozní angažovanost však při současném stavu rozpočtu města nepřipadá v úvahu.

4. Podpořili byste změnu územního plánu, která by umožnila výstavbu na orné půdě? Proč?

Orná půda je jeden z nejcennějších statků, které lidstvo má. Její vzácnost by se měla projevit v ceně jejího záboru tak aby vždy bylo lepší revitalizovat brownfields než realizovat developerské projekty na zelené louce. Pokud však vhodné brownfields pro výstavbu nebudou, není možné rozvoj města blokovat naprostou stavební uzávěrou.

Spustit audio