Kostnice v Nížkově ukrývá kosti staré až osm set let. Jsou poskládané v barokním stylu

11. červen 2024

Kosti a lebky tisíců lidí důmyslně poskládané ve čtyřech rozích malé stavby vedle kostela sv. Mikuláše. Tak bychom mohli jednoduše popsat kostnici v Nížkově na Vysočině. Vznikla na začátku osmnáctého století a dodnes není jasné, čí ostatky v ní leží.

„Kostnice dřív bývaly běžnou součástí hřbitovů. Ukládaly se do nich ostatky lidí, pro které už na hřbitově nebylo místo,“ říká nížkovský farář Zdeněk Sedlák. Kostnice vznikla v roce 1709, nejnovější úpravy jsou z dvacátého století. Kostnice v Nížkově patří k těm, kde jsou ostatky pečlivě poskládané do promyšlených tvarů. Existují totiž i takové, kde jsou kosti jednoduše položené na zemi.

Nížkovskou kostnici ovlivnilo při jejím vzniku baroko. Čtyři pilíře stojící v rozích mají tvar barokní architektury, včetně soklu, římsy, pilastru nebo girlandy. Starší pilíře jsou zdobnější se zaoblenými nárožími. Pilíře postavené později jsou o trochu jednodušší. „Muselo to být ohromné množství času, které při tom strávili. Tři sta let ty pilíře drží,“ dodává Zdeněk Sedlák.

O nížkovské kostnici se tradovalo, že v ní jsou uložené ostatky vojáků z tereziánských válek. „To by znamenalo, že ty ostatky tady byly uložené půl století po postavení kostnice. To ale nedává logiku,“ říká farář. Profesor Smrčka, který se zabýval průzkumem kostnice, určoval stáří některých kostí. A podle jeho odhadů pocházejí ty nejstarší z konce dvanáctého století.

Pilíře z kostí jsou v každém rohu kostnice

Kromě toho je možné, že kosti pocházejí ze zrušeného hřbitova z nedaleké Polné, tedy z místa, kde dnes stojí děkanský kostel. „Nebo tady mohl být v okolí také nějaký hromadný hrob. Nevíme to přesně,“ dodává Zdeněk Sedlák.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.