Krasopaní, Smrtonoš, Hladolet a Dobropán

27. květen 2014
Planeta Venuše na radarovém snímku, který ukazuje povrch jinak zakrytý oblačností

V naší pravidelné rubrice se opět zastavíme u jmen kosmických těles.

Druhým nejjasnějším světlem na obloze mezi západem a východem Slunce je po Měsíci planeta Venuše, které se tradičně říká i jitřenka nebo večernice - podle toho, ve které denní době se na nebi objeví.

Podobně jako Měsíc, i Venuše prochází fázemi podle toho, jak ji Slunce, centrální hvězda celé naší soustavy planet, osvěcuje. Někdy Venuši není vidět vůbec, pak dorůstá, je v úplňku, couvá a zase mizí. Ve starší češtině se pro ni příležitostně užívalo jména Krasopaní, které mělo připomenout úlohu bohyně Venuše v představách starých Římanů - Venuše byla bohyní krásy, lásky a plodnosti.

Podstatně hůř než Venuše se na nebi pouhým okem hledá a pozoruje planeta Mars, pojmenovaná podle římského boha války - jeho pojmenování není vůbec náhodné, protože ostrý zrak dávných astronomů odhalil, že Mars má nápadně načervenalou barvu. Jako by byl krvavý. Skutečná příčina jeho načervenalého zabarvení je však ve značné koncentraci oxidů železa v prachu na jeho povrchu. Staří čeští astronomové přezdívali Marsu jménem Smrtonoš - možná i proto, že podle horoskopů mají být lidé narození pod vlivem této planety sice odvážní, ale i loupeživí a zlí.

Mraky a led na Marsu

Asi nejkrásnější pohled poskytuje z nejbližších nebeských těles planeta Saturn se známými prstenci - starší české jméno pro tuto planetu bylo Hladolet. I toto jméno má odkazovat na příběh z antické mytologie. Saturn, vládce času a celého světa, měl strach z toho, že by ho jednou jeho děti mohly svrhnout z trůnu. Odhodlal se proto preventivně všechny své děti spolykat. Ze Saturnových dětí přežilo jen jediné - Jupiter, který pak naplnil otcovu obavu, a když dospěl, nahradil ho v jeho světovládné funkci. A podle pověsti vládl dobře - proto mu staří Čechové říkali výmluvně Dobropán.

Saturn a nápadná bílá skvrna

Jmen kosmických těles je však ještě mnohem, mnohem víc - jména, většinou inspirovaná antickou mytologií, mají i další planety, planetky a měsíce v naší sluneční soustavě (např. Neptun, Pluto, Phobos, Titan, Enceladus). Většinou arabská jména má necelá tisícovka nejjasnějších hvězd ( Altair, Betelgeuze, Deneb, Mirach, Rigel, Thuban apod.), zatímco 88 souhvězdí má ustálená jména latinská. Aby nebyl v pojmenovávání nebeských těles zmatek, funguje při Mezinárodní astronomické unii speciální názvoslovná komise.