Krnovská varhanářská škola přežila i pád firmy, která ji založila. Letos slaví 30 let

Počátky existence této školy sahají až do roku 1992. Tehdy u jejich počátků stála právě varhanářská firma Rieger Kloss, která potřebovala pro své provozy vychovávat mladou generaci odborníků na stavbu varhan.

Mezi prvními vyučujícími odborných předmětů byli rovněž zaměstnanci společnosti, a ve firmě probíhala i část praxe. Z původně jediného oboru uměleckořemeslná stavba varhan nakonec škola získala oprávnění vyučovat i další dvě zaměření. První zůstávalo v oboru a bylo zacíleno na výchovu mladých stavitelů hudebních nástrojů, zejména kytar a příbuzných instrumentů. Třetí obor se pak zabýval designem interiérů a nábytku.

Přímo ve škole najdeme i hudebnu a v ní varhany. I na jejich stavbě se podílejí zdejší žáci|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Mezi první studenty školy patřili zejména příslušníci rodin, kde byly s tímto řemeslem nějaké zkušenosti. Takových bylo v Krnově a okolí hodně, protože firma Varhany, později Rieger Kloss zaměstnávala mnoho lidí. Později na školu přicházeli i ti, kteří chtěli získat netradiční znalosti na pomezí řemesla a uměleckých oborů.

Odborná příprava studentů se zaměřovala právě na tyto obory. Po nástupu musí zvládnout základy zpracování dřeva, truhlářské práce a podobné dovednosti. Teprve pak se praxe mění. Varhanáři pracují na výrobě píšťal, manuálů a dalších součástí, kytaráři se pomalu dostávají do oboru stavbou ukulele, kytar a také opravami těchto nástrojů. Součástí praxe jsou i exkurze a zapracování v odborných firmách v okolí.

Designeři interiérů, ale nejen oni pak musí zvládnout také práci s konstrukčními a výkresovými programy. Součástí maturitní zkoušky je zde totiž i praktická část, kde musí studenti nejen vyrobit výrobek či součást varhan, ale zpracovat jeho výrobu i výkresově a technologicky.

Stavba varhan je o práci se dřevem, uplatní se na ní i kovolitci či lidé pracující s pneumatickými zařízeními|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Dnes už se v Krnově bohužel varhany ve velkém nevyrábějí, přesto škola nemá o studenty nouzi. Vzhledem k existenci mnoha menších dílen a také k rozvoji dalších podniků pracujících s obory na škole vyučovanými se o uplatnění bát nemusí. Navíc i v samotné škole se provádějí opravy některých nástrojů pro zákazníky, takže k řemeslu si zde mohou přičichnout už dnes.

A jaké jsou podmínky přijetí na školu? Kupodivu, není to skvělý hudební sluch. Podle zdejších učitelů odborných předmětů je daleko důležitější prostorová představivost, nápaditost a alespoň základní zručnost. „Nakonec ale většina studentů ale přece jen nástroje, které vyrábí, začne zkoušet i používat. Je to pro jejich dobro a umožní jim to lépe najít problém a odstranit jej,“ připomíná učitel odborných předmětů Jiří Krátký na závěr.