Kroužky mají na nohách jen chovné a výstavní slepice. Jde především o věk drůbeže
Po dvorcích vesnických chalup, a určitě i měst pobíhá spousta slepic. Jen některé jsou ale kroužkované. Jsou to ty, o kterých chtějí mít jejich chovatelé přehled a samozřejmě ty, které se objevují na výstavách.
„Drůbež se kroužkuje zhruba ve stáří dvou měsíců,“ říká chovatel Josef Dobrovolný z Třebíče. Kroužky jsou rozdělené podle velikosti. Menší dostávají slepice, větší kohouti. Jde tady především o sílu běháku, o to, aby kroužek nespadl. Plastové kroužky si členové kupují od svazu chovatelů. Každý rok má svou barvu. Zajímavé je, že svaz vyloučil barvu červenou. Na pásku jsou pak základní údaje. „Rok, velikost kroužku, registrační číslo a stát,“ vyjmenovává chovatel.
Josef Dobrovolný se specializuje na zdrobnělé velsumky, a účastní se s nimi mnoha výstav. O jeho úspěších vypovídají i police plné pohárů za vítězství. Výstavní kousky si chovatel označuje ještě dalším kroužkem. „Snažím se sledovat, jak se vyvíjejí,“ dodává.
Jaro znamená pro Josefa Dobrovolného nejen každodenní starost o obyvatele kurníku, ale také o líhně, ve kterých musí několikrát denně vejce obracet. Teplotu hlídá elektronika. „V líhni, kde není ventilátor, tam je přes 38 stupňů, s cirkulací je 37,9,“ říká. Vejce jsou označená datem snesení a také druhem slepice. Z líhní jdou kuřata do odchovny, kde mají zajištěné teplo a přísun výživného krmiva. Ve dvou měsících dostanou na běhák kroužek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.