Kuchaři jsou jako hráči NHL. Taky čekají na dobrou nabídku, říká šéfkuchař Tomáš Levý
Pochází z Krkonoš, kde si prý na talíř nikdy nedávali nic špatného. Všechno mu chutnalo. Původně si myslel, že bude profesionálním sportovcem, hodně ho bavil basketbal. Rád se ale motal okolo máminy sukně v kuchyni. Začínal samozřejmě tím nejjednodušším – špekáčky a vykrajováním uzenin.
Pracoval v Praze, Trutnově nebo Hradci Králové. Poslední dva roky působí na Moravě, půl roku měl na starosti s kolegy gastronomické studio v Brně a pak přišla nabídka z Olomouce.
„Šéfkuchaři a kuchaři jsou velkými egoisty. Každý ke své práci potřebuje něco, čemu s oblibou říkáme hračky, prostě to, co ke své práci potřebujeme. A samozřejmě je to i finanční stránka, která rozhoduje, člověk by měl znát svou cenu. Prostě chceme mít možnost se realizovat, mít technologie, prostor k práci a podobně,“ říká.
Než se v Olomouci oblékl do kuchařského, projel s nákupčím blízké i vzdálenější okolí, vaří totiž hlavně z lokálních surovin. Takže už ví, kam jet pro dobré sýry, ryby, zeleninu a ovoce i pivo.
Jedna hvězda tržby násobí stoprocentně
Poděkování hosta a úsměv na tváři hosta je největším poděkováním pro šéfkuchaře Tomáše Levého. Pracoval i v jedné pražské restauraci, která získala michelinskou hvězdu.
„Jsem rád, že se průvodce začal dívat i naším směrem. Ale hvězda není jediný aspekt, podle kterého poznáte, že jde o kvalitní podnik,“ říká.
Stres v kuchyni
Kuchařina je obor, který je zahlcený stresem. Musí se ukočírovat početný tým, starat se o hosty, sledovat novinky, vypracovávat dobré menu. Jsou případy, kdy si kuchaři sáhli na život.
„Jsem v oboru dvacet let a dvacet let jsem ve stresu. Ale rozhodně je to mnohem lepší, než dříve. Kuchyně už nejsou prosycené řevem, pracuju s inteligentními lidmi a ani hosté nejsou tak nervózní, vědí, co chtějí, za čím přišli“ usmívá se Tomáš Levý.
Všichni jsou trenéři
Spousta lidí se u nás pokládá za trenéry. Nejen ve sportu, ale už i v kuchyni. Může za to obrovské množství televizních pořadů o vaření, na základě kterých si hosté restaurací myslí, že dobře vědí, jak se to má správně dělat.
„Mnohokrát se mi stalo, že mi hosté řekli, že si to doma udělají lépe. Ale oni nevědí, co za tím stojí a že jejich recepty nejsou takové, jaké používáme my. Televizní show nám mohly možná trochu uškodit. Máme prostě moc trenérů na málo hráčů,“ říká Tomáš Levý, jedna z legend české kuchyně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
