Lubomír Satora & Cassino: Bloodhoundi nedají pokoj, dokud pohřešovaného nevypátrají
Celé víkendy i během týdne Lubomír Satora cvičí a trénuje psy. Má zaměstnání na směny. Kdykoliv ho ale zavolají, okamžitě vyráží hledat ztracené seniory nebo děti.
Ten zápal, to nadšení, nasazení a sveřepost při pátracích akcích byste od mohutného, lehce flegmatického a nesmírně dobráckého plemene bloodhound (pro znalce „bloud“) asi nečekali. Mají ovšem staletími vyvinutou, doslova vyšlechtěnou povahu. A především čich, ten fenomenální čich.
Jak to děláš, Cassino?!
Tak to je právě to, co nám ani pes, ale ani jeho parťák, mantrailingový psovod, nevysvětlí. „Nevíme to. Je to opravdu přírodní úkaz. Ale právě díky tomuto kouzelnému čichu našli moji bloodhoundí kluci pohřešované i tehdy, když už to ostatní vzdávali,“ zamýšlí se, stále s obdivem, zkušený Lubomír Satora, Cassinův páníček.
Ani na zázračný čich ale není radno spoléhat. „Vždycky tu platí, čím dřív se do pátrání pustíme, tím líp. A lepší dřívější, třebas zbytečný výjezd, nežli prodleva, která tu může být doslova osudová,“ radí Satora ze zkušenosti. „Neváhejte, oslovte policii i nás,“ vyzývá. A naznačuje i překvapivý rozdíl mezi pátráním klasických policejních kynologů a metodou mantrailingu, které se věnuje se svým psem Cassinem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
