Lurdskou jeskyni na Rejvízu obnovili po 60 letech díky starým fotografiím
Rejvíz na Jesenicku je místo zasvěcené zejména lidové architektuře a běžkařskému sportu. K málo známým památkám obce patří teprve nedávno znovuobjevená Lurdská svatyně – v lese nad posledními chalupami Starého Rejvízu. Místo zmizelo po druhé světové válce, a kdyby nebylo nadšenců ze Slezského kamenosochařského spolku, úplně by se na něj zapomnělo.
Události z francouzského městečka Lurdy, kde se 11. února 1858 měla v jeskyni zjevit čtrnáctileté Bernadettě Panna Maria, obletěly za 50 let celý křesťanský svět. A tak začaly i v rakouském Slezsku na přelomu 19. a 20. století vznikat lurdské svatyně. Jedna z nich i na jesenickém Rejvízu. Její osudy však byly více než pohnuté.
Mariánský kult byl na Rejvízu zřejmý i díky zasvěcení zdejšího kostela jménu Panny Marie. Právě u příležitosti stého výročí od zahájení stavby kostelíku a zároveň padesátého výročí od událostí v Lurdech inicioval tehdejší rejvízský farář Jeroným Pavlík stavbu zdejší Lurdské svatyně.
Jako nejvhodnější místo byl vybrán převis tzv. Josefovy skály nad Starým Rejvízem. Dnes se už neví, zda se v tomto místě neudála nějaká významná událost, která by rozhodování o umístění svatyně podpořila, nicméně v roce 1909 byla Lurdská jeskyně vysvěcena.
Soška Panny Marie se vynášela vždy na jaře
Od tohoto roku se stalo vynášení sošky Panny Marie k Lurdské jeskyni tradicí. Vzhledem k drsným podmínkám se procesí vždy konalo až na jaře, většinou 1. května. Rejvízský farář Jeroným Pavlík vyzvedl sošku z kostela a v průvodu věřících ji vynesl k jeskyni, kde ji umístil na kamenný oltář. Tam stála vždy až do 31. října, kdy ji pan farář opět s procesím věřících odnesl zpět do kostela.
Z dobových pramenů bezpečně víme, že ještě v roce 1944 se procesí konalo. Už ale není jasné, jestli se socha do jeskyně vrátila i těsně před koncem války roku 1945. Vzhledem k blížící se frontě je to málo pravděpodobné, nicméně od toho roku prameny o lurdské jeskyni na Rejvízu mlčí. Na tradici se zapomnělo, socha Panny Marie zmizela neznámo kam a oltář někdo rozbořil patrně v touze po pokladech odsunutých sudetských Němců.
Obnova poutního místa nebyla snadná
Až v novém tisíciletí se podařilo členům Slezského kamenosochařského spolku z Jesenicka, který se stará o obnovu a údržbu kamenných památek, objevit staré fotografie zobrazující lurdskou svatyni. Začalo horečné pátrání v kronikách i v terénu. Nakonec se podařilo místo někdejšího oltáře skutečně nalézt a padlo rozhodnutí celou svatyni obnovit.
Nebyla to ale jednoduchá práce, skalní převis je poměrně vysoko nad údolím a kamenické i betonářské práce vyžadovaly vynést materiál včetně vody z řeky na místo stavby ručně.
Původní sochu nahradil obraz, který namaloval člen spolku Marcel Juřena, a 28. září 2006 došlo k slavnostnímu znovuvysvěcení poutního místa. Symbolicky se toho ujal Anton Otte – rodák z německé rodiny pocházející z Vidnavy, muž, který zasvětil svůj život porozumění a smíření českého a německého národa.
K lurdské jeskyni vede odbočka z červeně značené turistické trasy směřující z Rejvízu do Vrbna pod Pradědem. Vydáte-li se sem, můžete se zapsat i do pamětní knihy, kterou spolek spravuje. Podle ní toto místo navštívilo už více než 5 000 návštěvníků z celého světa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Proč se piloti havarovaného letadla nesnažili problém s podvozkem řešit dle příručky, netuším, říká pilot
-
V ruské politice je řada gayů a Putin to dobře ví. Z queer lidí si ale dělá obětního beránka, říká aktivista
-
Ukrajina se kvůli Ficovým výhrůžkám obrátila na evropské úřady. Volá po dodržování pravidel
-
Pogačarův treble, Štybarovo loučení i jízda napříč Amerikou. Připomeňte si cyklistické události roku