Máte týž problém?

Všímám si například i v textech některých svých kolegů, kteří píšou do odborných časopisů, že užívají nesprávných tvarů zájmena týž. Zájmeno týž je takové intelektuální slovo, které si domů do svého soukromí asi nenosíme, a možná právě proto, že je tak exkluzivní, nejsou některé jeho tvary dost vžité.

Problémy nenastávají v prvních několika pádech jednotného čísla mužského rodu – máme např. týž problém, bez téhož problému, témuž problému. Ale v šestém pádě už někdy vidím a čtu podobu o tomže problému, ačkoli podle Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost má šestý pád jednotného čísla mužského rodu znít o témž problému nebo o témže problému anebo také, to asi nejčastěji, o tomtéž problému.

Ještě větší problémy nastávají ve skloňování zájmena týž v množném čísle. Objevuje se skloňování typu bez těchže problémů místo správného bez týchž problémů, dále těmže problémům místo správného týmž problémům a ještě další nesprávná podoba o těchže problémech místo správné podoby o týchž problémech.

Už jen letmý pohled do Pravidel slovenského pravopisu mě utvrdil v dojmu, že nesprávné skloňování zájmena týž v češtině je asi nenápadným slovakismem. Ve slovenštině má totiž zájmeno tenže, které je ekvivalentem našeho zájmena týž, právě takové pravidelné skloňování, jako jsme si před chvílí uvedli.