Město Pelhřimov se pyšní dvěma kubistickými domy od architekta Pavla Janáka. Hranaté mají i detaily
Pokud byste chtěli vidět typické dílo české kubistické architektury, nemusíte postávat jen před Gočárovým domem U Černé Matky Boží v Praze v Celetné ulici. Můžete se zajet podívat třeba do Pelhřimova na Vysočině. Tam totiž najdete dva domy, za jejichž návrhy stojí Pavel Janák. Muž, který byl mimo jiné architektem Pražského hradu.
Za to, že architekt Pavel Janák pracoval v Pelhřimově, a nebyly to jen dva domy, o kterých budeme hovořit, může Karel Polesný. Člověk, který ve městě působil pouhých deset let, ale byl velmi aktivní v kultuře i politice. Když Polesného tchán, bývalý okresní hejtman Josef Drechsler, odešel do důchodu, přál si postavit v Pelhřimově vilu. Karel Polesný mu doporučil Janáka. Pavel Janák prošel několika uměleckými styly od secese po funkcionalismus, a zajímala ho i lidová architektura. Před první světovou válkou tvořil v kubistickém stylu.
Drechslerova vila není nijak rozlehlá. „Podle plánů v ní měl být provozní suterén, sklepy, v prvním podlaží čtyři pokoje, kuchyň a nahoře dvě mansardy a chodba,“ popisuje Markéta Skořepová z pelhřimovského Muzea Vysočiny. Prvky kubismu s krystalovými tvary jsou zřetelně vidět všude. Na oknech, osvětlení, plotu i mohutných sloupech před vstupem. Na vile se střídají dvě barvy: tmavě cihlová a žlutobílá. Na brance dokonce zůstaly iniciály původního majitele. Dnes je vila v soukromém vlastnictví.
Architekt Pavel Janák zanechal v Pelhřimově vícero stop. Zůstaneme-li ale u kubismu, je třeba se zmínit o Fárově vile. Vojtěch Fára byl pelhřimovský lékař, který si koupil rohový barokní dům na dnešním Masarykově náměstí. Pavel Janák mu ho zdařile přetvořil do kubistického stylu. V tomto případě sice nejsou prvky kubismu tak výrazné jako u Drechslerovy vily, zato ale dům přirozeně zapadl do řady s podloubím. „Ještě se pak přestavoval ve 30, letech a v 70. letech, ale Janákův kubistický rukopis je tam stále patrný,“ dodává Markéta Skořepová.
Dílo architekta Pavla Janáka stojí i v Pardubicích. Tam už ovšem nejde o kubismus. Pardubická budova nese prvky lidové architektury, a není ničím jiným, než krematoriem známým z filmu Spalovač mrtvol.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
