Minimum vybavení slibuje maximum zážitků, říká Pavel Vrbík

Pavel Vrbík
Pavel Vrbík

Vyhledává dobrodružství, rád poznává nové země, nejčastěji se pohybuje na kole a koloběžce.

Pracuje jako průvodce pro jednu brněnskou cestovní kancelář, nejčastěji míří na Balkán. Oblíbil si Albánii. Vychutnává si především tzv. expediční jízdy.

To si s sebou musíte vzít všechno potřebné, co se na kolo vejde, a jedete. Žádné zbytečnosti, nic navíc.

„Být sobě plně soběstačný dává jiné možnosti pohybu v prostoru a čase objevované destinace,“ zamýšlí se Pavel Vrbík. Říká, že je z Olomouce a okolí, přičemž tím okolím myslí v podstatě celý svět.

Studuje na Univerzitě Palackého rekreologii – obor, který mu vyhovuje. Přestože se hodně hýbe, nikdy se nehonil za tabulkovými výsledky, neměl osobního trenéra, nesnáší dril. Radost z pohybu je pro něj nejdůležitější.

Na kole najezdil Pavel Vrbík tisíce kilometrů, před pár lety podlehl kouzlu koloběžky. „To je úplně jiný pohyb. A taky pořádná makačka. I hodně dobře trénovaní borci mají co dělat, aby najeli pár desítek kilometrů. Ze začátku to bolí, ale je to nádhera,“ usmívá se.

Koloběžky prodává i půjčuje, pořádá vyjížďky nejen po Olomouci. Velký úspěch měla třeba ta silvestrovská. Už v roce 2012 si prosadil první zájezd na koloběžkách.

Přátelé a známí říkají Pavlu Vrbíkovi Indián. On sám pobýval u kmene Hopi v Arizoně, kam odjel na pozvání stařešiny Roye Littlesuna. Ten uspořádal v Česku už několik setkání a obřadů a se kterým Pavel stavěl Okořský medicinwheel.