Muzeum v Lipníku nad Bečvou ukazuje, co v Četnických humoreskách nebylo

Právě výstava nazvaná „Lipnická pátračka aneb Co v televizních humoreskách nebylo,“ kterou pracovníci policie ve spolupráci s historiky a sběrateli uspořádali ve městě v roce 2013, stála za vznikem zdejšího muzea. Velký zájem návštěvníků o osudy skutečných aktérů Četnických humoresek ukázal, že by byla škoda vrátit výstavu do depozitářů, a tak se našel vhodný prostor a po doplnění sbírek vznikla unikátní četnická expozice.

Ta začíná v roce 1850, kdy se v dislokaci nově vzniklého četnického sboru uvedlo také sídlo místního oddělení v Lipníku nad Bečvou. Najdeme zde mnoho dokumentů ještě z doby starého Rakouska – Uherska. Zdejší expozice například vyvrací jeden starý omyl, že četníci nosili v té době na celém území monarchie známou přilbu s chocholem kohoutího peří. Ve skutečnosti četníci v českých zemích měli přilby podobné těm, které nosili následně prvorepublikoví strážci zákona, a chocholatá přilba patřila četnictvu v Uhersku.

Expozice přestavuje i Sbor národní bezpečnosti

Velká část expozice se také věnuje četnictvu za první republiky. Kromě několika míst, kde se dislokovaly četnické stanice, se návštěvníci mohou ledacos dozvědět i o osobnostech jednotlivých četníků a četnických velitelů. Část muzea připomíná osudy strážců zákona, které po obsazení Československa v roce 1939 odvlekly nacistické orgány do koncentračních táborů, z nichž se někteří už nevrátili.

K vystaveným exponátům patří i policejní výzbroj|foto: Miroslav Kobza

Protože bezpečnostní sbory samozřejmě nekončily četnictvem, věnuje se muzeum také příslušníkům Sboru národní bezpečnosti, který převzal úkoly četnictva a policie po roce 1945. Málokdo dnes ví, že v nedalekém Potštátě se v letech1945 až 1946 školili noví příslušníci sboru v jedné z poboček policejní školy.

Kromě mnoha dokumentů je zde stejně jako u četnické expozice k vidění také množství trojrozměrných exponátů. Na expozici je dobře patrné, že ji připravili sami policisté za podpory Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, policejních odborů a ve spolupráci s přerovským Muzeem Komenského. Dává totiž poměrně věrný obraz života ochranných služeb v dobách minulých.