Na Moravě mě pořád berou jako svou herečku, říká Jitka Smutná
Pochází z Prahy, vyrůstala se třemi bratry, což ji pořádně zocelilo. Závodně hrála házenou a byla v ní fakt dobrá. Ovšem odřená kolena by se na jevišti nevyjímala, tak jí musela nechat. Dobrou fyzičku si pochvaluje. Ráda chodí pěšky a v divadle se taky něco naběhá.
Potkaly jsme se v Olomouci nikoli v divadle, ale v kavárně. Jitka Smutná se nelíčila, ale ladila kytaru. Připravovala se na svůj recitál Mé soukromé století.
Hraje vlastní písničky a vypráví o životě. O svých prarodičích a rodičích, o začátcích v divadle. „Zjistila jsem, že to lidi zajímá. A mně zase baví sedět s nimi v komorním prostředí, dívat se jim do očí a odpovídat na jejich otázky,“ říká.
Ráda mluví o Moravě, v Ostravě strávila řadu let v angažmá v Národním divadle, šla tam za Janem Kačerem. Hrála v mnoha mimořádných inscenacích, na které se dodnes vzpomíná, natáčela s ostravským studiem České televize, narodily se jí tu obě děti. Určitě vzpomínáte na Velké sedlo, kde si zahrála Květu Uherčíkovou.
Ženám se líbilo, že je taková jako ony – krev a mlíko. Ale má toho za sebou samozřejmě mnohem víc. Třeba filmy Sedm hladových, Otesánek nebo Návrat idiota, seriály Svatby v Benátkách, Vinaři a Život je ples.
A také spolupráci s australskou režisérkou Niki Caro na filmu The Zookeeper´s Wife, který se odehrává během druhé světové války ve varšavské zoo a který letos bude mít premiéru.
Jitku Smutnou je radost poslouchat, protože si na nic neztěžuje. Je spokojená. Má krásnou rodinu, v angažmá v Městských divadlech pražských se o ni starají moc dobře. Dokonce na jevišti po mnoha letech nejen hraje, ale i zpívá.
„Jen tanec mi nejde, to je fakt hrůza, nemám vůbec paměť na kroky,“ směje se. Pokud má volno, ráda si zahostuje v jiném divadle a podpoří třeba nějakou malou scénu.
K tomu jí pomáhá popularita: „To je jedna ze dvou skvělých věcí, že vás lidí znají. Tou druhou je charita. To, že můžete pomoct nějakému projektu, nějakému sdružení.“
Právě tady u nás v Olomouci Jitka Smutná přislíbila, že se stane tváří Metoděje – organizace, která vznikla na pomoc rodinám pacientů s metabolickým a jiným vzácným onemocněním.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.