Na procházku chodí Přerované do lužního lesa Žebračka. Je plný vzácných živočichů a rostlin
Lužní les Žebračka byl roku 1949 vyhlášen národní přírodní rezervací. Nachází se na pravém břehu řeky Bečvy u severovýchodního okraje města Přerova v Olomouckém kraji. V jarním období je pro něj typická vůně medvědího česneku, který tam roste na obrovské ploše. Žebračkou prochází modrá turistická značka. Návštěvníci mají k dispozici velkou informační tabuli, na které se dozvědí to nejpodstatnější o této lokalitě.
„Je to ukázka původního lužního lesa, ve kterém v důsledku regulace Bečvy už bohužel nedochází k pravidelným záplavám. Stále je tu ale zachovaná vegetace, která je pro něj typická,“ vysvětluje Josef Chytil z nedaleké ornitologické stanice. Žebračkou protéká umělý vodní tok Strhanec, ve kterém žije velevrub nadmutý. „Díky tomuto potoku jsou okolní tůně při vysoké vodě dostatečně nasyceny a všichni bezobratlí se tak mohou vyvíjet,“ vysvětluje přerovský ekolog a ornitolog.
Beskydský les v rovině Hané
Tak nazval Žebračku zakladatel přerovského Ornisu František Ginter. Roste v ní totiž několik druhů rostlin, které sem byly postupně splavovány z moravských hor. Například kyčelnice žláznatá nebo hvězdnatec zubatý.
V rezervaci narazíme nejčastěji na duby, lípy, javory a především jasany, které ale postupně odumírají, protože jim houby napadají kořeny a pomoc se zatím nenašla. I proto se po loňských silných větrech muselo okolo cest vykácet mnoho stromů, které hrozily pádem. „Pokud ta houba bude ty stromy napadat dál, tak se obávám, že se les promění na háj,“ konstatuje Josef Chytil.
„Bydlíme nedaleko v paneláku a chodíme sem každý den. Díváme se, jak se mění příroda. Ale hlavně se hýbeme,“ říká jedna z návštěvnic Žebračky s tím, že se cesty pravidelně upravují a zpevňují. Souhlasí s ní starší muž, který do Žebračky pravidelně vyráží na 5 až 7 kilometrů dlouhou vycházku.
V rezervaci žije mnoho druhů bezobratlých i obratlovců. Zahlédnout můžete žábronožku sněžní, listonoha jarního, ještěrku, káně lesní, žlunu šedou, čápa černého, strakapouda velkého nebo ledňáčka říčního.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
