Na skále Halířce je pietní místo třebíčských trampů. Je z ní krásný výhled na Dalešickou přehradu

Na skálu Halířku nás zavedl šerif Spojených třebíčských trampských osad Michal Krpálek
Nad Dalešickou přehradou na Vysočině se tyčí skála, které se říká Halířka. Krásné místo s vyhlídkou na vodu si oblíbili hlavně trampové. Pravidelně se tam scházejí a vzpomínají na kamarády, kteří už s nimi k ohňům nechodí. Vybudovali tam i dřevěnou lavičku s výhledem do údolí.
„Tady se trampovalo už za první republiky, možná už před první republikou,“ říká šerif Spojených třebíčských trampských osad Michal Krpálek o údolí, kterým před vybudováním Dalešické přehrady protékala řeka Jihlavka.
Od roku 1989 se trampi scházejí na Halířově skále, kde vybudovali pietní místo. Na skalní stěnu nad ohništěm, u kterého stojí tři totemy a stožár na vlajky, umisťují kovové destičky. „Jsou na nich jména třebíčských trampů, kteří se zapojili do trampského hnutí,“ ukazuje Michal Krpálek na destičky, na kterých jsou kromě jmen a přezdívek i data narození a úmrtí.
Cedulky na skále přibývají v průběhu celého roku tak, jak kamarádi odcházejí. „Je to místo každoročního setkávání a zahájení trampské sezóny,“ říká šerif s tím, že na Jihlavku jezdili a stále jezdí trampi nejen z Třebíčska, ale i z Brna a Jihlavska. Nad pietní skálou navíc v poslední době vzniká mohyla z kamenů, které sem trampi přinášejí.
Jen pár kroků od ohniště směrem k okraji skály vybudovali trampové vyhlídku. Dřevěná lavička je pevně ukotvená ve skále, přesto je potřeba být opatrný. Výhled na Dalešickou přehradu a její okolí ale určitě stojí za to. Do velkého balvanu před lavičkou je zasazený kovaný kříž. Pod ním je umístěna kovová cedulka s textem o Stříbrné řece, jak se Jihlavce přezdívalo, a trampském kamarádství.
K Halířově skále se váže pověst, která je napsaná na ceduli připevněné na stromě. Text je teď nečitelný, ale trampové se jistě postarají o nápravu. „Spousta kamarádů vždycky přiloží ruku k dílu, když je potřeba,“ dodává Michal Krpálek. K Halířce se dostanete cestou od obce Koněšín.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.