Na Žižkovu mohylu u Přibyslavi se lidé skládali jako na Národní divadlo

14. duben 2015
Česko – země neznámá

Asi tři kilometry od Přibyslavi a necelý kilometr od Žižkova Pole na Havlíčkobrodsku na Vysočině stojí velká kamenná mohyla. Přesně 11. října roku 1424 tady prý zemřel husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Mohyla je nyní krásně zrestaurovaná, všechny nápisy jsou dobře čitelné a upravené je i blízké okolí.

O tom, jestli opravdu Jan Žižka zemřel na místě, kde stojí od roku 1874 zmíněná mohyla, mají přední husitologové pochybnosti. „Je to pravděpodobné místo. Spíš ale zemřel ve svém táboře, který byl tady kousek v lesích. Je tam voda a strategicky je to lepší, než místo, kde stojí mohyla,“ říká Anna Šauerová z přibyslavského infocentra.

Odpočívka u Žižkovy mohyly

Lesu, kde měli kdysi husité tábor, se dnes říká Plačky. Prý podle toho, jak tam Žižkovi „sirotci“ plakali. Místo, kde dnes stojí mohyla je na všechny strany otevřené. „Pravděpodobně z tohoto místa Žižka řídil útok na Přibyslav,“ doplňuje Anna Šauerová.

Samotná mohyla se skládá ze čtyř částí. Základem je čtvercový podstavec z kamenů z historicky památných míst a pamětní desky věnované různými spolky a sokolskými jednotami, které na stavbu mohyly přispěly.

„Stejně jako na Národní divadlo v Praze se i na mohylu lidé skládali,“ říká Anna Šauerová. Jeden z kamenů v základně připomíná kus dřeva. „Měl by to být zkamenělý kus dubu, pod kterým se Jan Žižka narodil,“ vysvětluje Anna Šauerová.

Dary na stavbu mohyly přicházely ze všech koutů království

Na čtvercové základně stojí kamenný válec, v jehož horní části jsou uvedena místa vítězných Žižkových bitev i s letopočty. Na válci pak stojí kužel s husitským kalichem na vrcholu. K mohyle vede od silnice upravená cesta. Zvláštní je, že čelo památníku směřuje směrem do polí. „Silnice původně totiž vedla jinak,“ uzavírá Anna Šauerová.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d12913.212684756114!2d15.728445396757351!3d49.60426751779343!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDM2JzEwLjUiTiAxNcKwNDQnMTIuNiJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1428998729244" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.