Nahlédněte do zákulisí Cirkusu Humberto. Svoboda, dřina a rodinné pouto, líčí principál Hynek Navrátil starší

Principál Hynek Navrátil starší, který v cirkusu vyrůstal, vzpomíná na své začátky u státního podniku Československé cirkusy a postupný vývoj své kariéry. „Začínal jsem jako ošetřovatel – bylo důležité začít od základů. Později jsem převzal drezuru, a nakonec jsem si vytvořil vlastní čísla s medvědy a velbloudy.“

Drezura je podle něj především o důvěře mezi člověkem a zvířetem. „Měl jsem štěstí, že jsem mohl spolupracovat s tehdy nejlepšími drezéry na světě – Sámešem, Málkem, Cerhákem. Nasbíral jsem od nich spoustu zkušeností,“ říká. Dnes už to podle něj není tak snadné: „Tato generace je pryč a nové zkušenosti se získávají těžko. Držíme si to v rodině – drezuru teď pomalu přebírá můj syn.“

9 fotografií

Navrátil popisuje cirkusový život jako svobodný, ale zároveň náročný. „Cirkus mám v krvi – jsem čtvrtá generace. Přijde mi to úplně normální. Samozřejmě, někdy má člověk všeho dost, ale stačí se vyspat a jede se dál,“ shrnuje s nadhledem.

Cirkus Humberto funguje jako samostatný svět. „Málo mezi sebe pouštíme lidi. Cirkusáci bývají opatrní vůči lidem zvenčí. Tady v Čechách nás často berou jako komedianty – a tím my vlastně jsme. Nestydím se za to. Ale v zahraničí je ten pohled úplně jiný,“ říká.

Tady v Čechách nás často berou jako komedianty – a tím my vlastně jsme. Nestydím se za to. Ale v zahraničí je ten pohled úplně jiný.
Hynek Navrátil starší

Důležitá je podle něj soudržnost. „Když někdo nefunguje, kolektiv ho nepřijme. Ale jakmile někdo vypadne kvůli únavě nebo zranění, automaticky za něj někdo jiný zaskočí. Bez řečí – prostě se jede dál.“

Redaktorka Petra Ševců nahlédla také do zákulisí cirkusu. Pod šapitó probíhal trénink mladých fríských a arabských koní. „Každý, kdo přijde během dne, může sledovat, jak probíhá výcvik. Všechno je formou hry a za odměnu,“ popisuje bývalý rozhlasový kolega a dnešní cirkusák Jarda Pavlík.

Hynek Navrátil mladší|foto:David Jahoda, Český rozhlas

Veřejnosti je přístupné také zázemí, kde se připravují artisté i zvířata. „Vidíte lavici pro zebry, rekvizity pro klauna, žongléra nebo medvědy… je tu všechno, co artisté potřebují ke svému vystoupení,“ dodává.

Jak zní opravdové zebří ržání? Čím se realita liší od romantizovaného obrazu v seriálu Cirkus Humberto? Poslechněte si celou reportáž z návštěvy pod šapitó a nahlédněte do každodenního života těch, pro které je cirkus víc než jen show.