Nejen do Afriky za plameňáky, surikatami, hrabáči, veverkami a žirafami
Zase po čase míříme do olomoucké zoologické zahrady na Svatém Kopečku, tentokrát abychom objevili část Afriky i australské a americké plazy.
Ještě před vstupem do pavilonu Kalahari nás zaujmou křikem a také pohybem plameňáci, jejichž růžovou barvu způsobuje konzumace korýšů. V pavilonu nazvaném po rozlehlé poušti se setkáváme s aktivními surikatami a veverkou kapskou vyhřívající se pod tepelnou lampou.
Pícka tu říkají vyhřátému, červeně nasvětlenému doupěti hrabáčů. Jsou to zvláštní zvířata s klokaním ocasem, dlouhýma ušima i rypákem. „Návštěvníci, kteří si zvíře vyhledají na internetu, jsou pak často překvapeni, jak jsou hrabáči ve skutečnosti robustní. V přírodě se živí termity, mají končetiny s mohutnými drápy, aby mohli rozhrabat odolné stavby, kterými termitiště jsou. Jde o šikovná, vcelku mírumilovná zvířata aktivní hlavně v noci. Je to zvláštní skupina savců, která obsahuje pouze jediný druh,“ dozvídáme se od Pavla Javůrka, vystudovaného biologa, který je v ZOO zaměstnán jako pedagog volného času. Za pomoci misky s moučnými červy se mu daří vylákat samici hrabáče z doupěte, abychom si ji mohli lépe prohlédnout.
Dále pokračujeme do vedlejšího pavilonu za žirafami. Z prostoru pro návštěvníky vidíme za sklem stádo samic, které konzumují seno, přežvykují a občas na nás i vypláznou jazyk. Většina žiraf stojí, jen jedna samice sedí. „Thaleta zvířata nemůžou mít dlouhou dobu položenou hlavu na zemi. Dlouhý krk je výhodou pro přístup k potravě, ale krev je do hlavy přiváděna pod velkým tlakem, a kdyby žirafa měla dlouho položenou hlavu na zemi, mohlo by ji překrvení mozku i zabít. Když spí, tak si třeba na krátkou dobu hlavu pokládá na vystrčenou nohu. Žirafy vůbec dlouho nespí, spánku věnují dobu mezi dvaceti a čtyřiceti minutami za celý den,“ říká Pavel Javůrek a následně nám vysvětluje i výhody dlouhého žirafího jazyka a povídá i o způsobu jejich zvláštní chůze a běhu. Pak se vydáváme do zázemí, kde vidíme také samce, kteří jsou asi o metr vyšší než žirafí samice. Navštěvujeme ještě přilehlou expozici s plazy, kde pozorujeme agamu límcovou, varana Mertensova a krajtu zelenou. Mrkněte na video a poslechněte si rozhlasovou reportáž.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
