Nejhlubší podzemní propast a úžasné krápníky na nejdelší turistické jeskynní trase u nás

Když dorazíme na místo, do malebného městyse na okraji CHKO Moravský kras, zaujme nás barokní kostel i skály, které prý souvisí s názvem Sloupu. Na skále před vchodem do jeskyní ční kříž, který měl v minulosti ochraňovat zdejší obyvatele před morem, to se dozvídáme od vedoucí jeskyní Miluše Hasoňové.

Pak už překračujeme po mostě Sloupský potok, vcházíme pod převis a míříme, stejně jako voda, do podzemí. Procházíme jeskyní Nicovou, nazvanou podle bílého nickamínku. Přicházíme do největšího dómu ve sloupské části, do jeskyně Eliščiny, která je zdobena spoustou krápníků.  „Eliščina jeskyně byla objevena v roce 1879 panem Václavem Sedlákem, který v jeskyni Nicové hledal zuby jeskynního medvěda. Propadl se, sjel po zadku dolů a objevil tuto nádheru. Manželka, která na něj čekala nahoře, doběhla pro pomoc. Jeskyně však není pojmenována po ní, ale po starohraběnce Elizabeth Salmové,“ říká naše průvodkyně.

10 fotografií

Kolem čtyřicet tisíc let starých kostí jeskynního medvěda míříme k první propasti hluboké téměř sedmdesát metrů, kterou přecházíme po mřížovaném můstku. U nejhlubší zdejší propasti stojíme asi osmdesát metrů nad jejím dnem. Z hloubky k nám doléhá hučení sloupského potoka.  Zkoušíme si i zdejší akustiku, a tím rušíme netopýry.

Vydáváme se k chodbě Trámové a Stříbrné, objevujeme další podzemní zajímavosti a míříme k až neuvěřitelně modelovanému krápníku instalovanému v malém jezírku, kterému se říká Svícen.  „Nejdříve vyrostl odspodu stalagmit, potom se prostora zalila vodou a na tom krápníku se vytvořily růžičky a ta sukýnka se utvořila, když hladina v jezírku stoupala a klesala,“ vysvětluje složitý tvar krápníku Miluše Hasoňová.

Posledním zastavením ve Sloupsko-šošůvksých jeskyních je jeskyně Kůlna. Tady se u vitrín, modelů a také na filmovém plátně seznamujeme s jejími dávnými obyvateli, neandrtálci, a z pod skalního převisu vycházíme na slunce popovídatsi o okolní krajně.