Někteří mě mají za kovářku. Já ale práci se železem posouvám dál, říká mladá výtvarnice Christine Habermann

Christine Habermann von Hoch|foto: Archiv Christine Habermann

Christine se narodila v Čechách, ale brzy se s rodiči stěhovala do Německa. „Bylo mi pět let. Táta měl německé kořeny a rozhodl se, že bude žít v zemi, kde může svobodně pracovat, tvořit. Později jsme bydleli v Rakousku“, vypočítává Christine.

Christine + Alfred Habermann von Hoch|foto: Archiv Christine Habermann

„V kovárně u táty jsem bývala od malička. Fascinovala mě žhavá ocel, vůbec jsem se nebála. Furt jsem chtěla něco zkoušet, napodobovala jsem tátu. Tam někde sahají počátky lásky k řemeslu, ale také k umění obecně,“ dodává.

Po gymnáziu odešla Christine studovat sochařství do Itálie. Později ještě absolvovala několik zahraničních studijních pobytů. „A taky jsem chodila na Palackého univerzitu v Olomouci. Studovala jsem bohemistiku, učila jsem se mateřský jazyk rodičů. To jsem ještě netušila, že se tady jednou usadím natrvalo,“ dodává.

Dnes žije Christine Habermann von Hoch, to je její umělecké jméno, v Příboře. „Tam mám svoji kovárnu a doufám, že ještě letos k ní přibude moderní ateliér. Potřebuji totiž pro svoji práci i jiný, čistý prostor. Zařadit a pojmenovat přesně styl její práce není jednoduché. Kombinuje různé techniky, materiály, experimentuje. Je kovářkou, výtvarnicí i designérkou.

Díla Christine jsou zastoupena v soukromých sbírkách i galeriích po celé Evropě. A taky v našem kraji. Její moderní světla zdobí Kulturní dům Echo v Lipníku nad Bečvou. Před deseti lety se spolupodílela na dokončení kované lípy a vloni z Rakouska do nového lipenského turistického infocentra přestěhovala expozici věnovanou jejímu slavnému tátovi.

Díla Christine Habermann von Hoch jsou zastoupena v soukromých sbírkách i galeriích po celé Evropě.

Celý rozhovor s Christine Habermann von Hoch si můžete poslechnout po kliknutí na odkaz v úvodu článku.