Není kaštan jako kaštan
V uplynulých týdnech jste i vy mohli potkávat v parcích i jinde děti shazující kaštany ze stromů. Ale není kaštan jako kaštan.
Lidové jméno tohoto stromu, tedy kaštan, zní česky, ale české není. Původ názvu kaštan je zřejmě řecký – přes latinu, kde se vyskytuje slovo castanea, lze tento název odvodit z řeckého kástana. Toto slovo je mimochodem dost záhadné. Další alespoň trochu jistý výklad už neexistuje, ale zato jsou v řecky mluvící oblasti doložena místní jména typu Kastanís nebo Kastanéa, která odkazují k tomu, že tam roste mnoho stromů s tímto názvem.
Je ale jasné, že není kaštan jako kaštan – prvotně tento termín označoval „kaštany jedlé“, plody stromu zvaného kaštanovník setý a podobného našemu buku. Naproti tomu ty naše kaštany, plody jírovce maďalu, bývají někdy označovány jako koňské kaštany. Píše o nich mj. také italský lékař a botanik Pietro Mattioli, který žil od r. 1554 deset let v Praze, ve svém slavném Herbáři neboli Bylináři. Naše kaštany mají využití ve farmacii, ale pro koně se kupodivu nehodí – mohou jim dokonce uškodit.
Dodejme ještě, že jírovec maďal byl nepochybně módním a často vysazovaným stromem zejména v závěrečných desetiletích existence Rakouska-Uherska.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.