Dříve bojovali se sněhovými závějemi, dnes silničáře straší černý led. Poznejte jejich práci zblízka

Na počátku milénia v těchto dnech silničáři vesměs bojovaly s přívaly sněhu. Závěje a sněhové jazyky při sněhové pokrývce a větrných dnech byly na exponovaných úsecích hlavním strašákem řidičů sněžných pluhů. Ne, že by dnes tyto situace byly jen minulostí, minulý týden dokázal vítr a sníh také pěkně potrápit nejednoho řidiče třeba i u Mohelnice, přesto se hlavní hrozby mění.

„Sníh na silnicích nebývá tak často a hlavně, řidiči jej vidí a přizpůsobí jízdu. Mnohem větším problémem je tzv. černý led. Ledovka na holé silnici není vidět a je zrádná. Vzhledem k častým zimním teplotám kolem nuly, a mrznoucím mlhám a mrholení je to bohužel mnohem častější problém,“ vysvětluje vedoucí střediska Ludvík Kapusta.

Nemění se jen podnebí, ale také technika zimní údržby. I když stále existují úseky, kde se používá posyp inertním materiálem, převažuje už dnes chemické ošetření silnic. Inertní posyp se používá na cestách s menší intenzitou provozu. Má výhodu, že funguje prakticky okamžitě, nevýhodou je, že se musí obnovovat a to i v případě, že už nesněží. Auta jej totiž „vymetají z cesty“ akcelerací či bržděním a tak je potřeba jednou za čas posyp udělat znovu.

Chemický posyp je účinnější tím, že sůl okamžitě reaguje se sněhem, vytvoří kaši, která se postupně provozem více promíchává a sníh postupně odtaje. Většinou cesta po několika hodinách zůstává mokrá.

Ledovka na holé silnici není vidět a je zrádná.
Ludvík Kapusta, vedoucí Střediska údržby Šumperk

Kromě posypu solí se používá i skrápění solankou, která ještě zrychluje účinek soli. Nutno říci, že množství soli, které se může použít, je přísně omezené a nelze tedy solit stále dokola.

I dnes existují cesty, které uvozuje značka, že se v zimě neudržují. Na ně by řidiči měli vjíždět jen s největší opatrností. „Plužíme je a sypeme opravdu až je čas, to může někdy být až několik dní po sněžení nebo ledových srážkách. Vždy se jedná o cesty, které se dají objet po udržovaných úsecích a je lepší volit tuto objížďku,“ vysvětluje Ludvík Kapusta. 

Cesty, které se v zimě neudržují, označuje značka. Pokračovat dál není úplně rozumné|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Posypové vozy jsou pro každou technologii různé a přizpůsobené danému posypovému materiálu. Ten je schraňován pod přístřeškem u inertního materiálu a v kryté hale u soli. To umožnuje zachovat sypkost a co nejlepší účinek na silnici. Přesto je práce řidičů pluhů a sypačů velmi těžká. Stane se, že i samotný pluh sjede z cesty a zapadne do příkopu a uvázne.

V jednodušších případech jej vytáhnou kolegové, ve složitějších to pak musí řešit profesionální asistenční služba s vyprošťovacím vozem. I proto je nutné míjet se se silničářskými vozy co nejohleduplněji. Pokud pluh jedoucí do protisměru zastaví, opatrně jej objeďte. I kdybyste uvázli v příkopu, on vás vyprostí. Pokud zapadne on, je to větší problém.

Součástí techniky jsou i traktory, které lze vybavit i sněžnou frézou|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

A hlavní pravidlo platí. Opatrnost a rozumná jízda je nejlepším receptem na šťastný návrat ze zimních cest. I ti nejlepší silničáři nejsou schopni udržet cesty bez vady za hustého sněžení či mrznoucích srážek. Zbytek je tedy na řidičském umění samotných uživatelů silnic.

Více se dozvíte v dalším díle cyklu Přímo z místa, které představí práci střediska údržby Šumperk Správy silnic Olomouckého kraje.