Speciální pedagog Jakub Vávra o dramaterapii: Pro mnoho lidí v Česku je to pořád pochybná oblast
Speciální pedagog, dramaterapeut a muzikant Jakub Vávra se dlouhodobě specializuje na propojování dramaterapie s léčbou závislostí a na práci s dětmi s poruchami chování. Působí na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a stojí v čele Asociace dramaterapeutů ČR.
Vávra připouští, že když se lidé setkávají s dramaterapií poprvé, mají často svázané pocity. „Od klientů často slyším: ‚Ježíš, já tam budu muset něco hrát, já tam budu někde vystupovat na stagi.‘ A já jim vždycky říkám: ‚Nebudete muset nic hrát.‘ Jde spíš o to, že my používáme improvizaci a víc práci s tělem, která je pochopitelně i v psychoterapii, ale v dramaterapii je více akcentovaná,“ uvádí.
Na začátku byla kniha
Ke studiu dramaterapie ho už na střední škole inspirovala kniha „Rozehrát svou vnitřní hudbu“ od Josepha J. Morena. Následně vystudoval v Olomouci obor Speciální pedagogika - dramaterapie. Velké množství zkušeností z oboru pak nasál v New Yorku, kde navíc poznal, jak odlišně tam lidé dramaterapii vnímají.
„Pro lidi v New Yorku je to úplně stejně respektovaná profese jako psycholog, psychoterapeut nebo lékař. Nepřijde jim to nijak divné. V Česku je to naopak – pořád je to pro mnohé ještě trochu pochybná oblast,“ zmiňuje.
Pro lidi v New Yorku je dramaterapeut úplně stejně respektovaná profese jako psycholog, psychoterapeut nebo lékař.
Jakub Vávra
Ve své praxi pracuje zejména se dvěma přístupy – rolová metoda a vývojové proměny. „Rolová teorie a metoda staví na tom, že každý z nás hraje v životě nějaké role. Máme role, které máme získané v průběhu života, jako jsou student, žák, ale máme i role, které jsou nám vrozené. Jako třeba syn. Každý z nás má nějaký repertoár rolí a ten si můžeme obohacovat a rozširovat. A čím víc rolí jsme schopní hrát, tím lépe se nám v tom sociálním světě pohybuje,“ popisuje jeden z přístupů.
Čtěte také
„Vývojové proměny taky berou v potaz, že máme role, ale víc pracují s tím, že svět je nestabilní, že neustále těká, neustále se posouváme dopředu a vládne neuspořádaný chaos. S tím pracuje a snaží se snižovat úzkost lidí z toho, že věci jsou jinak, než si představovali,“ dodává.
Jak dlouho léčba dramaterapií může trvat? Jaké pro něj je pracovat s dětmi s poruchami chování nebo s lidmi se závislostmi? Poslechněte si kompletní rozhovor.
Všechny hosty a rozhovory z pořadu Větrník najdete i na webu Českého rozhlasu Olomouc nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify nebo Apple iTunes.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
