Nové jezy na řekách povodí Moravy budou prostupnější pro vodní živočichy
Nové jezy na řekách povodí Moravy budou prostupnější pro vodní živočichy
V minulých dnech dokončil státní podnik Povodí Moravy rekonstrukci jezu na dolním toku Moravské Sázavy nedaleko Zvole. Místo původního betonového stupně zde dnes je přes 50 metrů dlouhé balvanitý skluz, který překonává výšku přes jeden a půl metru potřebnou k nadržení vody pro Mlýnský náhon vedoucí do Zvole.
Stavba za 16 milionů, kterou zčásti financovala státní dotace je předobrazem toho, jak by do budoucna mohla vypadat spousta dalších stupňů v řekách v povodí Moravy.
I zákon nařizuje správcům toků přizpůsobovat tyto stavby v rámci nového budování či zásadních přestaveb tomu, aby nebyly v řekách tzv. migrační překážkou. To staré jezy vesměs bohužel bývají a právě jejich proměna, případně budování rybích přechodů by mohly pomoci tyto bariéry odstranit.
Balvanité skluzy, nazývané též dnová peřej, jsou z hlediska pohledu běžného člověka zvláštní stavbou. Ze všeho nejvíce totiž připomínají běžnou řeku někde na horním toku. Spousta peřejí, tůněk a tůní však způsobuje to, že je možné takto překonat výšku potřebnou pro nadržení vody a přitom je celá řeka stále průchodná pro vodní živočichy. Ti zde navíc, díky tomu, že se peřeje postupně zanášejí a tvoří například hlubší tůně či naopak štěrkové násypy, hledají i stanoviště pro život či rozmnožování.
Problémem těchto skluzů může do jisté míry být sušší období, kdy v řekách nebude dost vody pro to, aby byla celá tato struktura pod hladinou. Na to se projektanti snažili zareagovat vytvořením jakéhosi potoka, procházejícího přes peřej. Tato meandrující hlubší část by měla být pod vodou stále a měla by umožnit i v suchém období průchod přes jez.
Podobně stavby jako u Zvole už Povodí Moravy s.p. realizoval i na dalších místech, například na Veličce na Zlínsku, na řece Jihlavě, na Bečvě u Hranic na Moravě ale i v samotné Olomouci.
Na jezu u Zvole teď začíná období monitoringu, kdy se zde za pomoci snímacích smyček instalovaných pod a nad jez bude sledovat, kolik a jakých ryb bude přes jez migrovat a kterým směrem. Vyhodnocení může pomoci s ověřením, zda celá stavba funguje jak má.
A co je ještě na těchto stavbách pozoruhodné? Že už po pár měsících jen odborníci rozeznají, že se nejedná o přirozené dílo vody, ale o strukturu stvořenou člověkem. Podobně je tomu například na Bystřičce v Olomouci, kde podobná stavba také stojí, ale řeka si ji tak přivlastnila, že ji běžný neznalý člověk ani nenajde.
O podrobnostech stavby těchto jezů, o jejich výhodách, ale i o problémech, se kterými se setkávají jejich budovatelé je i další díl cyklu Přímo z místa Českého rozhlasu Olomouc.
Pořad Přímo z místa můžete ve vysílání Českého rozhlasu Olomouc poslouchat každou neděli od 09:10, následně pak neomezeně ZDE na webu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
