O „nevinném“ domácím sázení i výhře, největším neštěstí hráče, s psychologem Lukášem Carlosem Hrubým
Že je to dnešní ultrapohodlné a maxidostupné online hraní z domu na mobilu nevinné? Ba naopak, to, že je hra a sázka po ruce, zároveň že doma hráče většinou nikdo nesleduje a že nikam nemusí, je nebezpečné, zrádné, rizikové.
Moment výhry, ten je zase svízelný právě svojí stimulující psychologickou podstatou – totiž, že to hráči přece vyšlo, že přece vyhrál.
A můžeme pokračovat: že už snad dnes nikdo nekupuje stírací losy, že je to retro? Kdeže, poměrně silné oblibě hráčů se teď těší právě stírací losy, pravda, dnes ty onlajnové, digitální, virtuální; neškrábe se mincí, nýbrž myší, kurzorem.
Neleze to jenom do peněz
Čas, vztahy, zdraví… a samozřejmě peníze – především tyto dimenze utrpí rizikovým, problémovým hraním. Více či méně tedy sázení, hraní poznamená hráče i okolí: „leze“ do peněz, ale právě i do vztahů v partnerství, v rodině. A že zbývá stále méně času i peněz i na jiné, byť sebedůležitější činnosti, se dá očekávat.
Zabere odhodlání, anebo spíš silný motiv, pádný důvod, neřkuli ultimátum, „nůž na krk“? Existuje vlastně vůbec něco, co hráče ponořené do hry přiměje život přehodnotit? Existuje naděje, „jak zase normálně žít“ a neotročit síle zvané hra, sázka?
Naděje tkví většinou v souhře všeho jmenovaného. A ideálně s podporou terapie – počínaje online poradnami, případně i možností interaktivně spolupracovat s reálným terapeutem, psychologem, adiktologem.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
