O taškách z dob Velké Moravy, olomouckém hrádku a litovelských kostelech s Pavlem Šlézarem

Povodně v roce 1997 byly impulzem k rozsáhlým záchranným výzkumům v Litovli. Pavel Šlézar tu působil od roku 2003. Právě voda hrála v historii „Hanáckých Benátek“ velkou úlohu. Pomáhala i při opevnění města a litovelští si zvýšili i úroveň terénu obývaných ploch ve 13. a 14 století o dva a místy až dva a půl metru.

Je také známo, že v Litovli se klene nejstarší dochovaný most na Moravě právě přes řeku Moravu, ovšem pod dlažbou náměstí archeologové odhalili most ještě starší. V kostelech a jejich okolí i v přilehlých pohřebištích byla nalezena řada pozoruhodných artefaktů. S Pavlem Šlézarem jsme si povídali o kultovním chrastítku ve tvaru kohoutka, psacích nástrojích i nůžkách vložených do hrobu. Řeč byla také o významu založení středověkého města.

Druhý olomoucký hrad

Letos byl ukončen archeologický výzkum, započatý v roce 2016, pod budovou katedry historie a na jejím dvorku v olomoucké lokalitě zvané Na Hradě. Tento název nese i ulice, v níž budova stojí. Je známo, že v této oblasti bývala sídla významných institucí, přímo na zmíněném místě opevněné fojtství a opodál zemský sněm.

Dodnes na návrší ční tři kopule jedné z dominant Olomouce svatomichalského chrámu. Podle pověsti tu stával i hrad bájného zakladatele města Julia Caesara. Archeologové tu odhalili základy stavby z první poloviny 13. století, takzvané Juliánské věže, o níž se zmiňují i písemné prameny. K čemu Nový hrádek z doby vlády Přemyslovců sloužil? I na to jsme se zeptali našeho hosta.

Význam velkomoravské Olomouce

„Olomouc nám poskytuje neuvěřitelnou zásobu archeologických pramenů. Zajímavé jsou otázky počátku Olomouce a zdejších církevních institucí. Pozoruhodné jsou v této souvislosti nálezy druhotně použité pálené střešní krytiny z první poloviny 10. století z několika míst Olomouce. Metodou termoluminiscence jsme zjistili, že pocházejí z 9. století. Ve slovanském prostředí nebyly v té době běžně užívány. Jedinou analogií je rozsáhlé církevní centrum v Sadech u Uherského Hradiště, které je spojováno s působením svatého Metoděje. Ty olomoucké střešní krytiny ukazují, že zde někde stál v devátém století obdobný komplex,“ říká k současným výzkumům archeolog Pavel Šlézar.