Od soustruhu na velvyslanectví

Velmi barvitý život žije jeden z hlavních organizátorů Sametové revoluce v Olomouci Antonín Blažek.

S minulým režimem na sebe narazili už v roce 1959, kdy ho kvůli tatínkovi, který neprošel politickými kádrovými prověrkami, vyloučili ze Střední průmyslové školy. Další vyhazov přišel o jedenáct let později – z Filozofické fakulty Univerzity Palackého, byl už v pátém ročníku, protože organizoval stávku studentů proti okupaci.

Studia a knihovny vyměnil za soustruh, nákladní automobil a geologický průzkum. A dobrou společnost – třeba manželů Němcových, Egona Bondyho, bratrů Flossových nebo básníka a kněze Rostislava Valuška.

Vysokou školu si nakonec dodělal a navázal na ni doktorátem. Dne 17. listopadu 1989 byl Antonín Blažek v Praze, ovšem netušil, co se v ulicích děje. Až po návratu na Moravu se postupně dozvídal o manifestacích, plných divadlech a promluvách Václava Havla.

Stál u zrodu Občanského fóra, posléze se stal jeho mluvčím. V prvních svobodných volbách byl zvolen do federálního shromáždění.

V roce 1992 začal pracovat jako diplomat – byl velvyslancem v Brazílii, Venezuele a Kuvajtu. Učil na několika vysokých školách, publikoval. Učí vlastně dodnes. Pravidleně navštěvuje svou rodnou Olomouc, ale se ženou a dcerou bydlí v Praze.

Antonín Blažek byl Hostem ve studiu Českého rozhlasu Olomouc v pondělí 17. listopadu hodinu před polednem.

autor: voj
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.