Odbornice na spánek Soňa Nevšímalová: Krátký spánek po obědě je velmi žádoucí a osvěžující

Patří mezi přední specialisty na problematiku spánku, o výsledcích její práce hovoří odborníci po celém světě. Neuroložka Soňa Nevšímalová se zaměřuje na spánkovou medicínu a dětskou neurologii. Podle toho, kdy chodíme spát a jak brzy vstáváme, se lidé dělí na sovy, nebo skřivany. „To je dáno geneticky a bohužel s tím nic moc neuděláme. Trochu se to mění s časem, děti většinou chodí spát brzo a brzo vstávají, v adolescenci je naopak obtížné jít brzo spát a brzo vstát, ale čím jsme starší, tím si jdeme lehnout klidně už kolem osmé deváté večer.“

Popolední šlofík je prospěšný

Nejkvalitnější spánek přichází kolem půlnoci. Podle neuroložky ale závisí právě na tom, zda je člověk sova, nebo skřivan. „Vždycky je nejkvalitnější ta první část spánku. Když jdeme spát ve 22 hodin, tak je to do půlnoci, pokud uléháme o půlnoci, tak je to spánek do 2 do rána. Ideální je spát každý den stejně, ale pokud máme deprivaci spánku, tak je opravdu lepší tu deprivaci spánku dospat, než to prodlužovat. I o tom víkendu, jak se říká. Ale nedoporučuje se chodit spát po třetí hodině odpoledne, to si pak opravdu můžete nabourat biorytmus.“

Také krátký spánek po obědě je žádoucí. „To je velmi osvěžující spánek a málokdo tomu věří. To byl náš primární přínos do našeho zdraví a ví se, že jižanské národy si polední siestu zachovávají a je to pro ně prospěšnější.“

Roli hraje obezita i stres

Podle Soni Nevšímalové spí současná populace rozhodně méně a hůře, než spávala dříve. „Je to způsobené stresem a pracovním vypětím, což dříve tolik nebylo. A také světlem, ať už klasickým nebo modrým, kterým jsme díky novým technologiím obklopeni. Třeba děti se dívají pořád do mobilu i před spaním, a to modré světlo blokuje hormon melatonin, který podporuje usínání. Naopak infračervené světlo nevadí. Takže třeba světlo z ohně nevadí a není škodlivé.“

Na spánek má také velký vliv nadváha. V populaci má 66 % lidí problémy s váhou a 30 % lidí je obézních. „Ten vliv je obousměrný. Nedostatek spánku vede k nadváze, někdy až k obezitě, a je zkrácen až o 1 až 2 hodiny. Ale když spíme těch 8 hodin, tak je to recept k naší štíhlejší linii. Profesor Ťufík posílal své studenty do spánkové laboratoře, kde neměli ideálně jít v noci na toaletu, nic jíst, nic pít a ráno byli lehčí minus 40 až 70 dkg za jednu noc,“ přibližuje pokus svého kolegy z Jižní Ameriky.

Nejčastějším problémem obézních je tzv. spánková apnoe. „Dýchací cesty jsou zúžené, protože se tuk ukládá i v oblasti krku. Víc se to děje mužům, ženy jsou v reprodukčním věku chráněné estrogenem, ale po menopauze se to může vyskytovat i u nich.“

Alexandra Mynářová a neuroložka Soňa Nevšímalová|foto:Rostislav Šebesta, Český rozhlas

Jaké jsou další poruchy spánku a jak probíhá vyšetření? Ovlivnil kvalitu spánku i covid? Jak je to se spánkem u lidí, kteří pracují na směny? Proč říká, že za poruchy spánku u dětí můžou výchovné problémy, a jak je můžeme ovlivnit? Poslechněte si v pořadu Alex a host.