Olomoucká vědecká knihovna dostala darem dvě a půl tuny knih a vzácných dokumentů o vysídlení sudetských Němců z českého pohraničí

Darované knihy jsou označovány razítkem|foto:Blanka Mazalová,Český rozhlas

„Tady máme bedny knížek, které jsme převzali jako dar od pana Franze Kubina z Německa,“ prochází se mnou Kateřina Adamová z olomoucké vědecké knihovny dlouhými řadami papírových beden plných časopisů a knih.

„Tady je třeba Jihomoravská ročenka z roku 1953. To je ještě docela raná doba, kdy se Němci, kteří museli opustit naši republiku, sdružovali. Je to zajímavé, jak se vyvíjela geneze toho krajanského sdružení, kdy tady v té ročence bychom našli, že požadovali návrat do vlasti. Kdybychom se podívali na ročenku třeba o padesát let později, tak už je to nějaká spojená Evropa a je tam tendence starat se o dědictví, které nám tady zůstalo. Myslím si, že u toho daru je důležité, že teď nám ti Němci dávají tyto věci, protože vědí, že patří sem. To je historie toho místa. Je to nějaké smíření,“ ukazuje mi jednu z cenných brožur Michal Urban, který celý knižní dar z německého Bamberku zprostředkoval.

Ve své vědecké práci se zabývá i odsunem Němců z bývalých Sudet. Přitom se dostal právě k této knižní sbírce. „Pan Franz Kubin se narodil v Brně, jeho rodina pocházela z miniaturního jazykového ostrůvku Wachtl-Brodek. Celý život je aktivní ve sdružení Ackermann-Gemeinde, to je sdružení spojující Němce, kteří byli odsunuti. To byla jeho motivace, proč ty knihy nakupoval,“ dodává Urban.

Darované publikace tvoří pro Vědeckou knihovnu, která je příspěvkovou organizací Olomouckého kraje, vítaný doplněk pro své fondy. Podle Kateřiny Adamové tím získají díla, která už nejsou běžně dostupná na trhu. Něco podobného zatím knihovnice ještě nezažila. „Nepamatuji si za tu dobu, co působím na oddělení doplňování a zpracovávání fondu, že bychom dostali takto velký a cenný dar,“ popisuje Adamová.

Třídění a doplňování darovaných publikací bude podle knihovníků trvat několik měsíců.