Olomoucké Horní náměstí bývalo v době vzniku města obyčejnou bažinou

Odborníci na historii osídlení Olomouce se dnes už víceméně shodují na tom, že Horní náměstí vznikalo postupným osídlením, které sem pronikalo ze starších osad, jež byly zakládány na výše položených místech dnešního města. Jednalo se hlavně o Michalský pahorek, kde dnes stojí kostel sv. Michala, a Václavský kopec s chrámem sv. Václava.

V době jejich osídlení byla na Horním náměstí bažina, kterou zásobovala vodou řeka Povelka. Ta pravděpodobně přitékala na náměstí z dnešní Riegrovy ulice a odtékala odsud směrem k ulici Lafayettově.

Teprve ve 13. století se potřeby rozrůstajícího se města obrátily k prostoru dnešního Horního náměstí. Řeka Povelka byla odsud odvedena do tzv. Pomoravní strouhy, která protékala třídou Svobody, a bažina byla vysušena. Přesto náměstí vzniklo postupným zastavováním, o kterém dodnes svědčí jeho nepravidelný tvar.

Žebravý mnich připomíná černé svědomí konšelů

První písemná zmínka o náměstí pochází z roku 1261, kdy dal král Přemysl Otakar II. svolení k vybudování tržnice uprostřed náměstí. To byl významný signál vzhledem k důležitosti města, které už jedno tržní místo mělo – na nedalekém Dolním náměstí.

Bronzový model města před orlojem dá nahlédnout i do podoby města v dobách jeho počátků|foto: Miroslav Kobza

O sto let později vznikla na místě tržního domu první, tehdy ještě dřevěná radnice. Ta v roce 1417 vyhořela a ve dvacátých letech 15. století si pak město se souhlasem panovníka postavilo novou, kamennou stavbu, která je základem současné radnice.

Přízemí stavby bylo nadále využíváno jako tržní dům, v patře pak sloužila budova správě města. Byla zde však i obecní šatlava, pranýř a dokonce i mučírna. Celá stavba radnice byla dokončena v roce 1443 zastřešením věže, ve které bydlel věžný, střežící město před nepřáteli i požáry.

Od roku 1488 má radnice i kapli, zasvěcenou sv. Jeronýmu, jejíž arkýř vystupuje ze zdi do prostoru náměstí. Gotický prvek má několik pozoruhodných artefaktů. Nejpozoruhodnější je busta „žebravého mnicha“, kterým je údajně sám autor stavby, kterému radní zapomněli zaplatit, a tak se zhmotnil v podobě stálého prosebníka. Došlo však prý i na proradné konšely, které mají zpodobňovat pitvorné obličeje na arkýři, kterým se říká fracci.

Současný olomoucký orloj proslul socialistyckým realismem padesátých let. První hodiny zde ale byly už před rokem 1519|foto: Miroslav Kobza

Horní náměstí zdobí tři kašny

Radnice se samozřejmě chlubí také orlojem. Ten současný je novodobý, ale poprvé byly hodiny ve výklenku pod věží zmiňovány už roku 1519.

Také největší památka dnešního Horního náměstí, monumentální sloup Nejsvětější Trojice, zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, byl vztyčen až v době barokní v letech 1716 až 1754.

Doba baroka přidala náměstí do vínku také dvě překrásné kašny. Herkulova kašna postavená v letech 1687 až 1688 stávala původně na místě dnešního trojičního sloupu. Při jeho stavbě byla posunuta před orloj. V roce 1725 pak byla na náměstí dokončena i největší z olomouckých kašen – Caesarova.

Třetí kašna měla být na náměstí vybudována v době po třicetileté válce. Nakonec z plánů sešlo a město se k nim vrátilo až v 21. století, kdy byla Arionova kašna, postavená podle návrhu olomouckého sochaře Ivana Theimera, dokončena v roce 2002, a stala se další pozoruhodností Horního náměstí.