Onkolog Pavel Šlampa: Jako praktický lékař jsem všechny ženy vyšetřoval přes prsa, i když přišly jenom kvůli nachlazení
Přednosta Kliniky radiační onkologie Masarykova onkologického ústavu v Brně profesor Pavel Šlampa patří mezi naše nejlepší radioterapeuty. Narodil se nedaleko Kyjova a jeho největším koníčkem jsou tamní folklorní tradice.
Profesor Šlampa je uznávaným specialistou v oboru radioterapie, hodnocení však raději ponechává jiným. „Patřím ale asi mezi špičkové onkology tady v republice, protože jednak vychovávám mladé lékaře, zkouším atestace a samozřejmě se stále věnuji klinické praxi. Také se podílím na pedagogických publikacích, před měsícem mi vyšla už 15. učebnice.“
Vzdělávání nových lékařů považuje za velmi důležité, sám také studenty mnoho let zkouší. Jací jsou podle něj ti současní? „Já se podílím na zkoušení 5. ročníku všeobecného lékařství a jsem celkem překvapen tím, že úroveň je opravdu poměrně vysoká. Patřím k těm mírnějším zkoušejícím, mám trochu jiný styl. Nesnáším studenty, kteří to mají takzvaně nabiflované a celou otázku odhrkají. U mě si musí představit, že jsou praktičtí lékaři, krčaři, gynekologové nebo onkologové, a na těchto různých úrovních mi poreferovat, co ten daný odborník bude dělat v praxi.“
Zájemců o tento obor je dost, ale profesora Šlampu trochu překvapuje trend posledních let, kdy většinu z nich tvoří ženy. „Vidět u zkoušky studenta - lékaře, tak to se vždy zaraduju.“
Dívali se na mě jako na úchyla
V Masarykově onkologickém ústavu v Brně pracuje už desítky let, na začátku své profesní kariéry si však zkusil i jiný obor. „Pracoval jsem před revolucí skoro dva roky jako praktický lékař, i když jsem měl atestaci z onkologie. Tehdy pro mě totiž na okrese Hodonín místo onkologa nebylo.“
Práci praktického lékaře si užíval a byl v ní úspěšný, i když zprvu dostal zvláštní nálepku. „Zapsal jsem se tam také tím, že všechny ženy, i když přišly třeba jenom s nachlazením, tak jsem preventivně prohlédl i přes prsa, protože to byl můj základní obor. Nejprve se na mě dívaly jako na lékaře úchyla, ale potom pacientky cíleně přicházely a nechávaly se vyšetřit,“ vzpomíná s úsměvem profesor Šlampa.
Problém je nedostatek lékařů a sester
Radioterapii, které se věnuje většinu svého života, považuje za obor velmi těžký na přemýšlení a znalosti, ale proto si ho také vybral. Oceňuje, jak rychle jde kupředu. „Ten vývoj je posledních 10–15 let opravdu překotný, souvisí to také s vývojem diagnostických možností. Já jsem začínal klasicky na rentgenovém ozařovači a v současné době máme lineární urychlovače, tedy čtvrtou a pátou generaci těchto přístrojů.“
Česká onkologie je podle něj na vysoké úrovni, sám často jezdí do zahraničí a může tedy srovnávat. „Máme vyšší úroveň než třeba v Anglii. Rezervy ale máme v personálu. Chybí nám dostatečný počet lékařů a ošetřující sestry. Sehnat edukované sestry je v současné době těžké, je to opravdu problém.“
Práce radioterapeutů je velmi náročná. Ve vyspělých státech k nim dochází až 60 % pacientů s nádory v některé fázi své choroby. Musí být špičkovými odborníky, ale zároveň i psychology. Profesoru Šlampovi pomáhají k udržení dobré fyzické a psychické kondice jeho koníčky. Je to sport, vinařství myslivost a hlavně folklor. „Narodil jsem se poblíž Kyjova a jsem velký fanda folkloru a cimbálu. I v tomto věku (letos 62 let – pozn. redakce) jsem schopen zatancovat verbuňk, což je UNESCEM chráněný tanec, který je fyzicky náročný a tančí se na kyslíkový dluh.“
Ionizačním zářením používaným v radioterapii se dá léčit hodně druhů nádorů. K čemu všemu se ještě využívá? Může se po něm omládnout? A proč jezdil i Karel Gott na ostrov Ischia? Poslechněte si v záznamu pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka